Operační středisko plzeňské záchranky praská ve švech: Je to jako burza na Wall Street tvrdí mluvčí

Nejen nemocniční zařízení, hygienické stanice, ale také záchranná služba má v době koronavirové hodně na pilno. Plzeňští záchranáři vyzývají společnost, ať s běžnými chřipkovými příznaky nevolají záchrannou službu. Může se tak stát, že pak péče může být hůře dostupná v případě dopravních nehod, infarktů, úrazů a dalších neodkladných stavů. Mluvčí Mária Svobodová pro redakci Vysokahra.cz (VH) potvrdila, že operační střediska opravdu leckdy praskají ve švech. Emoce podle ní roli hrají, vyloučila ale, že by volající panikařili. Roli podle ní hrají obavy o budoucnost. 

Zdravotničtí záchranáři Plzeňského kraje v říjnu vydali apel, že jsou v posledních dnech, podobně jako nemocnice, zcela zahlceni volajícími kvůli komplikacím nemoci covid-19. „Často vyjíždí k případům, kde by stačila domácí léčba a pacienta transportují do nemocnice zcela zbytečně. Nemocniční lékaři těmto pacientům následně pouze doporučují léky na snížení teplot, dostatek tekutin a vrací je zpět domů. Volat by měli pouze ti, kteří mají výrazné dechové obtíže nebo kolapsové stavy“, je zdůrazněno v prohlášení.

„U volajících, kteří jsou klidově dušný, pociťují tlak na hrudníku, celkově schvácení u všech, kde je rapidní zhoršení zdravotního stavu a předpoklad ohrožení životních funkci je na místě volat linku 155“, potvrdila pro redakci Vysokahra.cz mluvčí záchranky, v jakých případech je oprávněné volat linku ZS. Za zbytečné tak záchranáři považují volat na tísňovou linku ještě předtím, než jsou na koronavirus testováni. Je důležité si uvědomit, že i v době covidové pandemie stále platí, že mezi populací koluje celá řada běžných podzimních viróz.

Volajících přibývá, operační středisko praská ve švech

Svobodová pro VH také uvedla, že volajících, kteří udávají potíže a příznaky spojené s COVID -19 opravdu výrazně přibývá, také potvrzených nemocných, u kterých dochází ke zhoršení zdravotních obtíží.  „Mohu ze své zkušenosti potvrdit, že jsou momenty, kdy operační středisko takzvaně praská ve švech a spíše než tísňovou linku připomíná burzu na Wall street…“, uvedla pro VH s tím, že středisko se snaží u všech volajících získat všechny aktuální informace a klasifikovat tísňové výzvy pomocí doporučených algoritmů. Mluvčí také dodala, že provoz výjezdových stanovišť je řádně zajištěn. „Ke 23.10 2020 evidujeme 51 zaměstnanců u kterých jsou karanténní opatření a 17 zaměstnanců v izolaci pro pozitivitu COVID-19. Provoz všech našich výjezdových stanovišť je zajištěn“, potvrdila.

Není žádným tajemstvím, že nákaza novým koronavirem s sebou přináší spletitou škálu emocí. Svobodová ale vyloučila, že by volající byli v panice. „Emoce dost silně ovlivňují průběh a prožívání onemocnění, neřekla bych, že volající jsou v panice, mají obavu z budoucna“, dovysvětlila pro VH.

Nejprve kontaktovat hygienickou stanici a praktického lékaře

Záchranáři dále vyjmenovávají, jakým způsobem by bylo možné předejít naprostému zahlcení zdravotního systému. „Chápeme, že každodenní nárůsty počtu covid pozitivních v mnoha lidech vyvolávají strach a následnou stresovou reakci, ale nechceme-li, aby byl zdravotnický systém zcela zahlcen pouze covidovými pacienty, musíme se chovat zodpovědně. Tedy nejen dodržovat všechna hygienická a karanténní opatření, ale také při prvních obtížích kontaktovat svého praktického lékaře či hygienickou stanici“, vyzývají a poukazují na to, že dekontaminace každé sanitky, která převážela covid suspektního nebo potvrzeného pacienta, trvá zhruba 80 minut. „I s obrovským nasazením tak výjezdové skupiny „stihnou“ výrazně méně výjezdů, než za běžných podmínek. Přitom až 70% volajících s chřipkovými příznaky z bytu do sanitky dojde, což naznačuje, že by se do nemocnice mohli dopravit i jinak, než se záchrannou službou“, důrazně upozorňují

Kapacity ZZS nejsou neomezené

Členové ZZS ovšem vylučují, že by chtěli, aby závažně stonající podceňovali své potíže, ale zároveň je třeba si uvědomit, že kapacity zdravotnické záchranné služby nejsou neomezené. „Pokud většina výjezdových skupin řeší běžné chřipkové diagnózy, může se pak stát naše péče hůře dostupná v případě dopravních nehod, infarktů, úrazů a dalších neodkladných stavů“, varují.