Se kterou zemí máme nejlepší vztahy? Promluvil o tom český velvyslanec!

Praha,070710 schuze Parlamentu CR foto Petr Hornik

Česko-rakouské vztahy jsou patrně nejlepší v dějinách, a to také díky společnému postupu Prahy a Vídně ohledně války na Ukrajině.

 

 

V rozhovoru s ČTK to dnes uvedl český velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler, který na post nastoupil před necelými dvěma týdny. Současnou užší spolupráci Česka s Rakouskem diplomat nevnímá jako náhradu za Visegrádskou skupinu (V4). Český ministr zahraničí Jan Lipavský letos spolu s rakouským protějškem Alexanderem Schallenbergem dvakrát navštívil Ukrajinu a jednou Moldavsko. Cesty se uskutečnily v takzvaném Slavkovském formátu, na němž se kromě ČR a Rakouska podílí také Slovensko. K dosud nejlepším vztahům mezi oběma středoevropskými sousedy přispěl podle Šitlera zájem Rakouska o české „know-how“ ve východním sousedství Evropské unie. „Rakušané zjistili, že na našich znalostech regionu na východ od nás něco je, že jsme partnerem, od kterého se možná mohou i něco dozvědět,“ míní sedmapadesátiletý velvyslanec.

 

 

Za neméně důležité považuje také to, že se v uplynulých desetiletích podařilo „pečlivou a drobnou prací“ odstranit z politické roviny vzájemných vztahů sporné body vyplývající ze společné historie, především pak druhé světové války. „Můžeme se zaměřit na praktickou spolupráci,“ řekl ambasador. Zvýšený zájem Vídně o spolupráci s Prahou podle něj odráží také sílící hospodářský význam Česka pro Rakousko. „Ohledně postoje vůči Rusku mívali Češi a Rakušané poměrně odlišné postoje. V Rakousku byla otevřenost vůči Rusku vždy vyšší, ale teď dochází ke sbližování těchto postojů,“ uvedl velvyslanec. V Rakousku podle něj znamenala agrese Ruska vůči Ukrajině určité „probuzení“. „V Rakousku začíná vznikat pochopení, že rozšíření EU neznamená pouze o západní Balkán, ale že se musíme zajímat i o Ukrajinu či Moldavsko. A děláme to společně,“ řekl Šitler.

 

 

Myšlenkový posun rakouské politiky v souvislosti s válkou na Ukrajině reflektuje také debata o neutralitě, která je v Rakousku „součástí identity“ a jako taková je stále „nedotknutelná“. Podle velvyslance však Rakušané tuto neutralitu začínají jinak interpretovat: „Zdůrazňují, že jde o neutralitu vojenskou, ale nikoliv politickou či hodnotovou.“ Podle velvyslance jde o „poměrně výrazný posun“, který se ostatně setkal s nesouhlasnými reakcemi Ruska. „V lecčems máme dnes s neutrálním Rakouskem podobnější názory na bezpečnostní otázky než s některými nejmenovanými členy NATO,“ dodal velvyslanec. Slavkovský formát, v jehož rámci nyní zažívají rozvoj česko-rakouské vztahy, velvyslanec nepovažuje za konkurenci či dokonce náhradu visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko), kde momentálně panují neshody ohledně přístupu vlád k ukrajinské krizi. „Visegrádská čtyřka měla vždy svá období rozkvětu a útlumu,“ dodal Šitler a připomněl, že podstatou fungování V4 není pouze spolupráce mezi vládami, ale také občanskou společností.

 

ZDROJ: ČTK

ZDROJ FOTO: ČTK