Pirátskou debatu rozčísl klimatolog Cílek: Procházíme evolučním testem. Připravme se na zchudnutí

Mikuláš Ferjenčík, místopředseda Pirátů, se snaží přijít na kloub otázce, jak je možné, že se Česká republika stala světovým lídrem v šíření covidu. Vznesl ji na svém profilu a teorií si mohl přečíst řádově stovky. Co přesně však sehrálo klíčovou roli v tom, že se v naší zemi nákaza novým koronavirem tak rozšířila, však je zatím záhadou i pro experty.

Se zajímavou teorií přišel mimo jiné také geolog a klimatolog Václav Cílek. Neznamená to, že by fušoval do řemesla epidemiologům a imunologům. Pokusil se vysvětlit to, proč někteří Češi začali tak tvrdě v posledních týdnech odmítat roušky i další opatření nařízená vládou. Právě to totiž může být také jedním z důvodů, že se nákaza tak rozšířila.

„Poslední měsíc si u nás lidé sundávali roušky se spikleneckým výrazem, jakože dělají něco proti Babišovi, proti vládě. Jenomže dělali to vlastně proti sobě,“ uvedl Cílek. A jak dodal, když se před týdnem procházel několika českými městy, říkal si: „Proboha, co tenhle národ ještě bude muset zažít, aby si odvyknul té blazeovanosti, a pocitu, že jemu se to něco špatného nemůže stát?

Psychologie odmítání je u nás dlouhodobým jevem

Vnímání koronavirové krize, a to koneckonců zdaleka nejen v Česku, lze podle Cílka posuzovat prostřednictvím takzvané psychologie odmítání. Tedy – čím víc se jedná o problém dlouhodobější a obtížněji řešitelný, tím méně si ho lidé připouští.

„Jeden z průzkumů, který byl prováděn letos v USA, ukázal, že na začátku května v nový typ koronaviru nevěřilo kolem 24 procent lidí. Jen o pár týdnů později, na konci května, když už bylo mnohem zjevnější, že nebezpečný virus existuje, na něj však už nevěřilo 30 procent lidí,“ řekl konkrétní příklad populární geolog a klimatolog, který se nebojí veřejnost informovat i o nepříliš líbivých možných prognózách blízké budoucnosti. Tentokrát však svoji pozornost upnul k současné pandemii. Je totiž jasné, že i ona by se mohla stát zlomem pro vývoj současného světa a civilizace tak, jak je známe dosud.

„Víte, sociolog Gustave Le Bon říkal, že osud národa nezáleží jen na politicích, ale záleží také na vlastnostech národa,“ vysvětlil. Pokud tedy část Čechů odmítá dodržovat vládní nařízení, dá se to podle Cílka vnímat jako hluboce zakořeněná česká vlastnost, která byla znatelná stejně za Rakouska-Uherska, jako za socialismu. A jak je vidět, probudila se v některých z nás i teď.

Mix populismu a víry v dobrý a rychlý konec

Příčiny současné nečekaně silné druhé vlny pandemie v Česku lze tedy podle tohoto vědce najít zřejmě prý v kombinaci populismu našich politiků a očekávání lidí, kteří by rádi věřili tomu, že je všechno za námi. Bohužel je ale třeba si i podle Cílka připustit, že v této situaci by se asi téměř každá vláda chovala podobně. Vzhledem ke „švejkování“ Čechů by se ale sundávání roušek jako gesto protestu proti vládě asi odehrálo za všech okolností.

Je však třeba připomenout, že dělat a dodržovat všechna opatření, má význam. Zlehčování se nikomu nevyplatí. „Má význam nemít strach, ale obavy jsou na místě. Stejně jako mít z nové nemoci respekt,“ konstatoval geolog a klimatolog Cílek. „Procházíme evolučním testem,“ doplnil s tím, že současná krize, v které jsme se pandemií ocitli, je začátkem dalších změn.

Ty se začnou odehrávat v několika fázích. Ta první se ponese v duchu státního egoismu. Ten podle Cílka vystřídá hromadná snaha o spolupráci mezi lidmi.

Přichází přelom, v kterém většina z nás zchudne

Václav Cílek pro Českou televizi nastínil i další budoucnost. Budoucí historici podle něj pravděpodobně označí současnou stav jako přelomové období. „Začalo už ekonomickou krizí v roce 2008, pokračuje nynější pandemií koronaviru a po ní bude následovat krize chudoby. Do všeho navíc promluví klimatická změna,“ přihřál si geolog a klimatolog svoji profesní polívčičku. Přesto ale zdůraznil, že není důvod ztratit optimismus.

„Je nepravděpodobné, že by tu byla bída jako na konci první nebo druhé světové války. Pořád nám zůstane dobrá infrastruktura. Žijeme si poměrně dobře, a i pokud se tedy situace zhorší, máme schopnost prožít i tak stále dobrý a bohatý život,“ uzavřel Cílek.

autor: ah