Ovládat kurzor myši myšlenkou: Utopie, nebo děsivá realita?

Foto ilustrativní. Zdroj: Pixabay.com (free for commercial use)
Rozvoj moderní technologií neustále posouvá lidské možnosti a otevírá nové perspektivy v oblastech, které byly dříve nepředstavitelné. Nyní stojíme před významným milníkem v oblasti rozhraní mozek-počítač, která zásadně posouvá hranice možností spojení lidského mozku s technologií.

Implantační společnost Neuralink chce pomoci obnovit zrak a mobilitu lidí propojením mozků s počítači. Nepředstavitelné se pomalu ale jistě stává realitou. Elon Musk, zakladatel společnosti Neuralink, poukázal na průlomový úspěch. První pacient, kterému byl implantován mozkový čip od Neuralinku, nyní dokáže ovládat kurzor myši pouze svými myšlenkami. Jde o významný milník v oblasti rozhraní mozek-počítač.

Klinická studie, kterou schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), umožnila společnosti provést první implantaci čipu do mozku člověka s tím, že pacient se zdá být po zákroku zotaven a dokáže ovládat kurzor myši pouze pomocí svých myšlenek.

Mozkový čip, známý také jako implantát rozhraní mozek-počítač (BCI), má velikost mince a umožňuje zaznamenávat mozkové signály a bezdrátově je přenášet do aplikace, který dekóduje zamýšlený pohyb. Dlouhodobým cílem je ovládat zařízení myšlenkami. Tento úspěch otevírá nové možnosti v oblasti neurovědy.

S podobnými technologiemi pracují vědci již desetiletí, ale implantace čipu od Neuralinku představuje dosud největší průlom v této oblasti. Podobné úspěchy byly dosaženy v minulosti, například americkými vědci v roce 2004, kteří úspěšně implantovali čip do mozku pacienta umožňujícího ovládání počítačových her a e-mailů, nebo švýcarskými vědci, kteří vyvinuli systém umožňující ochrnutému muži chodit. Dále muž z Nizozemska mohl chodit jednoduše tak, že na to myslel – díky systému implantátů, které bezdrátově přenášejí jeho myšlenky na nohy a chodidla.

Neuralink proto doufá, že využije své mikročipy k léčbě stavů, jako je paralýza a slepota, a že pomůže některým postiženým lidem používat počítače a mobilní technologie.

Zdroj foto: Pixabay.com (free for commercial use)

Znamená to, že nyní budou tyto technologie široce dostupné? Úplně tak jednoduché to nebude. Odborníci varovali, že mozkové implantáty budou vyžadovat rozsáhlé testování, aby překonaly technické a etické problémy, pokud mají být používány plošně. Takže ještě se neradujme.

Musí se nechat, že Musk má za sebou dlouhou historii odvážných slibů, ale jejich plnění bylo mnohem horší, proto mnozí divoké představy a plány mohli brát spíše s rezervou. V roce 2016 například chybně předpověděl, že do dvou let bude možné, aby Tesla jezdila autonomně z New Yorku do Los Angeles. Ten stejný rok řekl, že jeho raketová společnost SpaceX poletí na Mars v roce 2018 – což stále také neproběhlo.

V roce 2017 Musk navrhl, že první produkt Neuralink bude na trhu „asi za čtyři roky“, což se také stalo až o několik let později.  Zpráva proto byla „významným milníkem“ směrem k tomuto cíli, řekla Anne Vanhoestenberghe, profesorka aktivních implantabilních lékařských zařízení na King’s College London.

Podle časopisu Forbes se odhaduje, že Musk disponuje hodnotou majetku 205,2 miliardy dolarů. Je druhým nejbohatším člověkem světa, za francouzským magnátem v oblasti luxusního zboží za Bernardem Arnaultem a předním zakladatelem Amazonu Jeffem Bezosem. Jejich hodnota majetku se pohybuje 223,2 miliardy dolarů a 190,7 miliardy dolarů.