OSPOD – Klíčový úřad pro ochranu dětí čelí výzvám v administrativě a hledání pěstounských rodin

Zdroj foto: Pixabay.com (free for commercial use)
Orgán sociálně-právní ochrany dětí neboli OSPOD, je úřad, který dbá na to, aby nedocházelo k ohrožování výchovy dětí. Zastupuje a hájí také zájmy dětí v soudních řízeních. Jedná se o úřady, které poskytují pomoc rodinám v nouzi a jsou klíčovou institucí v oblasti sociální péče. V současné době ale čelí několika výzvám.

Orgán sociálně-právní ochrany dětí neboli OSPOD, je úřad, který dbá na to, aby nedocházelo k ohrožování výchovy dětí. Zastupuje a hájí také zájmy dětí v soudních řízeních. Jedná se o úřady, které poskytují pomoc rodinám v nouzi a jsou klíčovou institucí v oblasti sociální péče. V současné době ale čelí několika výzvám.

Sociálně-právní ochrana dítěte znamená především zajišťování práv dítěte na život a zdravý vývoj, dále také právo na rodičovskou péči a život v rodině a zároveň ho chrání před jakoukoli formou zneužívání, násilím či před zanedbáváním. Všechny potřeby dítěte, které zajišťuje OSPOD spadají do rozsáhlého souboru práv, jak uvádí OSPOD na svém webu. Sám úřad hraje také klíčovou roli při vyšetřování případů, kdy existuje podezření na týrání nebo zanedbávání dětí. Rozhodují o opatřeních, která budou chránit dítě a budou nejlepší prozatímní volbou pro bezpečí dítěte.

OSPOD také poskytuje bezplatné poradentství bez ohledu na věk, příslušnost, či vyznání jedince. Sociální pracovníci by měli jednat transparentně a bez předsudků vůči jedincům a rodinám, nehledě na to, na jaké straně se právě nachází.

Tento úřad se v posledních měsících potýká s nemalými problémy. Jedním z nich je například přehršle papírování. Podle sociálních pracovnic největší čas zabere administrativa než samotné pomáhání rodinám a jedincům v nouzi. „Než všechno orazítkujete a seženete všechny možné podpisy, nezbude vám moc času na práci s rodinami. Každá novela vedla akorát k tomu, že se nám zvýšil počet papírů. Někdy si říkám, zda děláme sociálně-právní ochranu dětí, nebo administrativní ochranu,“ zamýšlí se Monika Brzovská, vedoucí OSPOD na Praze 20.

Dalším z problémů je nedostatek pěstounských rodin, do kterých by pracovníci sociálních služeb mohli umístit odebrané děti. „Nechceme dávat děti do ústavů, ale u nás na Ústecku máme jen sourozenecké skupiny, které mají klidně deset dětí. Nechceme to rozdělovat tak, že malé dáme do rodin a ty větší sourozence do dětských domovů,“ uvedla Pavla Černá, vedoucí ústeckého orgánu na ochranu dětí. Pracovníci OSPOD také urgují MPSV, aby vytvořilo registr volných pěstounů, který je jim už léta slibován.

Vláda před problémem nezavírá oči a k problému se staví čelem. OSPOD plánuje udržet, ale chce, aby se pracovníci zaměřovali především na rodiny, ve kterých lze očekávat vznik případných problémů. Tomuto tématu se věnoval i nedávný sněmovní semináři o budoucnosti OSPODů, ve kterém Zdislava Odstrčilová, vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV řekla, že je třeba se zaměřovat na rodinu jako takovou. „Musíme posílit podporu rodin, aby pokud možno zvládly těžké situace samy. Zároveň musíme hlídat, abychom co nejdřív identifikovali, že dítě je skutečně ohrožené a je třeba to řešit mocensky.“ Tématem a řešením jednotlivých problémů se bude věnovat novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, která vejde v platnost od roku 2025. Sociální služba OSPOD by například nemusela zastupovat děti u soudů jako kolizní opatrovník, jako tomu bylo doposud.