Malá vodní elektrárna (MVE) je stavba, která má dle českých norem výkon do 10 MW včetně. Evropská unie označuje za MVE zařízení, jež má výkon do 5 MW. Buduje se většinou v místech bývalých mlýnů a jezů. Jedna taková byla nedávno uvedena do provozu na Vltavě těsně před Českým Krumlovem u Papouščí skály. U Dívčího kamene se bude jednat o nízkotlakou elektrárnu, jež se zařadí zřejmě mezi mini elektrárny, jelikož Vlatava je v lokaci široká a průtok malý. V létě se pohybuje v průměru kolem 15 kubíků za sekundu.
Soukromý investor absolutně nehledí na přírodní cenu místa, jež má význam jak pro vodáky, tak pro lidi, kteří prochází po blízké přírodovědné stezce. V blízkosti je minimum stop po lidské činnosti a pokud ji tam najdeme, perfektně zapadá do koloritu koryta Vltavy. Investor již začal kácet pobřežní les. Postupně se zvedla velká vlna odporu. Podepisuje se petice Stop elektrárně Třísov, vodácký server Raft.cz uveřejnil tiskovou zprávu Spolku AVTS (Aosciace vidní turistiky a sportu), která popsala již napáchané škody. Následně server uveřejnil zprávu, že práce byly pod tlakem veřejnosti pozastaveny. Firma ovšem tvrdí, že šlo o běžnou údržbu lesa.
Smyslupná Vltava?
Je smysluplné na tomto místě vyrábět elektrickou energii nebo ji raději oželet a snažit se spíše o řeku zajímavou a krásnou pro turistu i místního obyvatele a zachovat tu ultimátní nádheru přírody? Co je víc, co má větší váhu? Kdo má větší právo? Podle antického filozofa Aristotela, který se mimo jiné zabývá etikou, morálkou a zákony spravedlivé společnosti, musíme nejprve definovat účel, kterému má daná věc sloužit a teprve pak se můžeme ptát po právu. Jaký je TELOS neboli účel řeky, potažmo celé přírody. Má sloužit pouze k našemu užitku nebo ji máme chápat jako jedinečný dar, který je nám svěřen do opatrování? Je pravděpodobné, že většina lidí odpoví, že je správně to druhé tvrzení.
Přírodní statky, stejně jako třeba lidské životy nelze převádět na peníze, nedá se bez znalosti a kontextu určit, kdo a co je užitečnější, jestli Petr nebo Pavel nebo Petr Pavel, v našem případě finanční zisk jednoho člověka a trochu energie proti neporušenému přírodnímu unikátu, kterým Vltavské údolí u Dívčího Kamene bezesporu je. Ohánět se enviromentálním přínosem čistého zdroje energie je omylem, ke kterému řada povrchních „soudců“ sáhne. A o vodácích se v diskusi pod tímto článkem určitě dočtete, že to je také pěkná verbež, etc.
Zajímavý a cenný je postoj některých „staromilců“ z řad místních obyvatel, kteří na své statky nedají dopustit a odmítají ty, kteří si myslí, že koupit lze všechno. Jsou pozůstatkem jiné doby, jsou z jiného století a vlastně tisíciletí. Vezměme své prarodiče, co všechno se za jejích dlouhého života odehrálo. Od prvních aeroplánů přes několik válek a různých státních útvarů až počítačům, autům, televizím, transplantacím srdce, mobilům a umělé inteligenci.
Tomu všemu se lidé postupně museli přizpůsobit, to vše si osahat a naučit se to správně využívat. Bohužel se to ne vždy daří hned napoprvé, po prvotních dobrých úmyslech nastává často zneužívání k účelům, s nimiž by Aristoteles určitě měl problém. Pak se samozřejmě nabízí klišé, že dobré úmysly vždycky vedou do pekla. To by ale bylo málo, pak by vše ztrácelo svůj smysl. Starý sedlák může být moudřejší než mladý inženýr.
Jezy na Vltavě
A co na to vodáci? Jakou zkušenost mají s různými úpravami a opravami jezů na splavném úseku Vltavy mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi? „Hodnocení z hlediska sjízdnosti není zrovna pozitivní,“ říká vodák Milan Kaštan Mnoho míst, kde se dříve pohodlně pádlovalo je ztracených, opravy a úpravy jezů jsou pro plavce možná bezpečné, ač i o tom se dá polemizovat, ale rozhodně nejsou tak příjemné, jako byly staré původní šlajsny.
V podstatě jediné nebo alespoň jedno z mála míst, kde se dá dobře zapádlovat v proudu a protiproudu, je starý rozbořený jez U Rybů před Boršovem. Dokonce i vysokoškolští studenti z KTV PF v Budějovicích tady trénují své dovednosti na kánoi i kajaku. „Jinak je to bída, všude betonové koridory, málo vody na jezu i v podjezí, ostré kameny, a nepříjemné proudy při výjezdu, které ženou lodě proti břehu. Dnes je to zjednodušeně řečeno nahoře rybník, dole malý čůrek vody mezi kameny,“ doplňuje Kaštan. Kdo pamatuje staré dobré propusti v Rožmberku, Krumlově, Zlaté Koruně a na dalších místech ví, o čem je řeč.
Autor: Mgr. Tomáš Kala. Dlouholetý instruktor vodních sportů na Vltavě a majitel půjčovny lodí
