Kouření se neodmyslitelně stalo součástí našeho života. Jen málo lidí si ovšem uvědomí, jaký dopad může mít. Každý rok zemře na následky kouření zhruba 8 milionu lidí. To vychází na každého sedmého člověka na světě.
Kouření primárně přispívá k předčasným úmrtím, které způsobují srdeční choroby a rakoviny. Celosvětově zemře na rakovinu způsobenou kouřením cigaret více než jedno z pěti úmrtí. To znamená, že tabák za jeden rok zabije víc lidí, než například terorismus.
Ovlivněna je i délka života. Pravidelný kuřák si kouřením zkrátí délku života až o deset let. Dle statistik zemřelo za 30 let na kouření více než 200 milionů lidí. Vědci se obávají, že pokud to půjde stejným tempem dál, zabije tabák až 1 miliardu.
Kde se kouří nejméně?
Dle statistik vyplývá, že nejméně kuřáků je v chudých a rozvojových státech. Čím bohatší stát je, tím víc kuřáků se v něm vyskytuje. Nejméně se kouří v Africe a nejvíce v Evropě a v USA.
Jak je to v ČR?
V České republice kouří asi 2 miliony lidí. Kouří 26 % populace nad 18 let. Zbytek jsou děti a mladiství do 18 let.
Za jeden rok se v ČR vykouří přes 20 miliard cigaret.
- 9 z 10 kuřáků začíná kouřit před 18. rokem
- průměrný věk vykouření první cigarety je kolem 10 let
- každý den v ČR začne kouřit 100 dětí
- pokud kouří oba rodiče, je pravděpodobnost vzniku kuřáctví u dítěte čtyřikrát vyšší než u dítěte z nekuřácké rodiny
Češi jsou v kouřením na desátém místě
Česká republika má jeden z největších podílů pravidelných kuřáků mezi členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Mezi 35 členskými státy skončila Česká republika na desátém místě. To je sice o dvě příčky horší umístění než v roce 2003, podíl takzvaných denních kuřáků však přesto klesá – z tehdejších 27,2 procenta na předloňských 22,3 procenta dospělých lidí. Obecně podle statistik kouří více muži než ženy, výjimkou jsou jen Švédsko a Island.
Kdo kouří nejvíce?
V přepočtu na obyvatele žebříčku kraluje Lotyšsko. Hned za ním je Chile, Řecko, Maďarsko, Rakousko, Turecko, Španělsko, Slovensko, Polsko a na desátém místě i česká republika. OECD připouští, že mezinárodní porovnání může být zkresleno kvůli nejednotným postupům. Odpovědi se totiž zjišťují v průzkumech přes zdravotnické dotazníky v jednotlivých zemích – problémy jsou v rozdílech věkových skupin respondentů, ve formulaci otázek, kategoriích či samotných metodikách průzkumů.
