NAPO se s platformou Ministr zdraví z. ú. a výzkumnou agenturou PAQ Research zapojilo do realizace dotazníkového šetření, které mělo za úkol zmapovat přístup široké veřejnosti k preventivním prohlídkám i postoje samotných lékařů a lékařek. Z odpovědí reprezentativního vzorku 1022 dotázaných vyplynulo, že téměř polovina dospělých (48 %) chodí vzorně na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, zubaři a případně i gynekologovi.
Dalších 39 % přiznává, že nedodržuje termíny – tzn. k praktikovi nechodí pravidelně každé dva roky a na stomatologii / gynekologii jednou ročně. Je tu ovšem také 14 % hříšníků, kteří na některé ze zmiňovaných preventivních prohlídek nebyli už celých deset let či více. To už znamená závažné zanedbávání péče o vlastní zdraví. Nikdo však tímto způsobem naštěstí nezanedbává kontroly u praktického lékaře, zubaře i gynekologa současně.
Nejukázněnější jsou pacientky gynekologie
Když se podíváme na jednotlivé typy prohlídek, nejpoctivěji chodí ženy na gynekologii. Jednou za rok se objednají téměř tři čtvrtiny žen. I když je tu 8 % těch, které nebyly na kontrole celých deset let.
Obdobně lidé přistupují k péči o zuby. Sedm z 10 jde k zubaři alespoň 1krát ročně, dvě zubní prohlídky za rok absolvuje 30 % lidí. V posledních deseti letech na zubařském křesle nesedělo 7 % respondentů.
Nejmenší kázeň mají lidé u preventivní prohlídky u praktického lékaře, která se má podstupovat jednou za dva roky.
Nic mě nebolí, lékaře nepotřebuji
Obvyklým důvodem vynechávání preventivních prohlídek je skutečnost, že lidé nepociťují žádné zdravotní problémy. To znamená, že nechápou samotný princip prevence. Přitom řadě nemocí se dá předcházet a včasné nasazení léčby při časném záchytu může oddálit nebo zcela odvrátit vážné komplikace. Čtvrtina lidí také neví, kdy byla u lékaře posledně, a netuší, kdy by měli opět přijít.
Roli ale hraje také vzdálenost ordinace. Na prevenci k praktickému lékaři poctivě chodí zejména ti, kteří ho mají ve vzdálenosti do 15 minut od svého bydliště. Pokud k lékaři musejí cestovat déle než hodinu, je u nich 3krát nižší šance, že na preventivní prohlídky přijdou.
Dvojnásobně nižší pravděpodobnost, že přijdou na prohlídku ke svému praktikovi, mají podle průzkumu lidé konzumující alkohol dvakrát za týden a častěji. Z hlediska věku jsou nejvzornější lidé nad 55 let. Ti jsou z hlediska účasti na prevenci u praktického lékaře čtyřnásobně vzornější než lidé do 34 let.
Jak pacienty motivovat k větší kázni
Ty, kdo k praktikovi na prevenci nechodí tak, jak by měli, je potřeba lépe motivovat. Osm z 10 dospělých by ocenilo připomínání termínů preventivních prohlídek telefonicky, emailem nebo sms. Stejný počet by taky chtěl omezení délky čekání v čekárně. Zafungovaly by i finanční příspěvky za absolvovanou prohlídku – při odměně 1000 Kč by počet vzorných pacientů stoupl na 94 %.
Ukázalo se, že motivací je také počet předepsaných úkonů absolvovaných při minulé preventivní prohlídce. Ti, kdo minule nebyli s důsledností lékaře spokojeni, pak prohlídky mnohem více zanedbávají.
Spoustě lidí nemá zuby kdo prohlédnout
Nejčastější bariérou preventivních prohlídek u zubaře je skutečnost, že lidé prostě nemají vlastního zubaře. Mezi těmi, kdo si nenechali prohlédnout chrup už deset a více let, jich zubaře nemá celých 58 %. Kraje, kde stomatologové chybí nejvíc, jsou Moravskoslezský, Liberecký a Královéhradecký.
Častým důvodem pro vyhýbání se zubaři je také, skutečnost, že lidi žádný zub nebolí. Tento argument používá 48 % těch, kteří se na prohlídku zubů objednávají jen jednou za dva roky. Dalšími důvody je obava z toho, kolik u zubaře budu muset nechat peněz (15 %), nebo obava z bolesti (14 %).
Vyšetření tlustého střeva je stále podceňováno
Od 50 let se u praktických lékařů provádí screening rakoviny tlustého střeva a konečníku. Nejrozšířenější metodou vyšetření je test na okultní krvácení, u praktického lékaře často realizovaný pomocí sady na domácí samovyšetření. Nebo praktik vypisuje žádanku na kolonoskopické vyšetření. Z vyjádření dotazovaných vyplývá, že lékař řešil otázku tohoto typu vyšetření při poslední preventivní prohlídce jen s polovinou z nich. V doporučeném intervalu byla na lékařem provedeném vyšetření rakoviny tlustého střeva a konečníku méně než polovina dospělých ve věku 50+ let. Nikdy toto vyšetření neabsolvovalo 16 % lidí.
Na průzkumu za NAPO pracovala místopředsedkyně Edita Müllerová. Na výsledcích průzkumu bude při své další činnosti stavět pracovní skupina NAPO pro prevenci a zdravotní gramotnost.
Zdroj: Tisková zpráva NAPO
