Praha – Český Těšín tvoří spolu s příhraničním polským městem Cieszyn jeden organický celek. Zatímco na české straně se o víkendu život v ulicích zastavil, polský břeh Olše hýřil energií. Částečně i díky Čechům, kteří si přišli povyrazit na polské vánoční trhy, které zdejší vláda v rámci proticovidových opatření zakázala.
Nejvíce Čechů vyrazilo během sobotního odpoledne a večera, ale i v neděli. Jednalo se zejména o obyvatele z nejbližších měst jako Havířov, Frýdek-Místek nebo Karviná. „Oba Těšíny vnímáme jako jedno dvouměstí a je naprosto přirozené, že lidé chodí na polskou stranu a obráceně jak za prací, tak za soukromými záležitostmi. Nedivím se, že lidé toho teď využívají o to intenzivněji. Jsme skutečně ve velmi schizofrenní situaci, na jedné straně řeky jsou stánky zavřené, všechno je odvezené a svítí jen vánoční výzdoba, ale když přejdete řeku, je všude živo,“ řekla deníku Právo starostka Českého Těšína Gabriela Hřebačková (Nestraníci).
V sobotu centrální cieszynské náměstí skutečně přetékalo k prasknutí. Nejvíce lákal návštěvníky vánoční punč, což dokládají někdy i desetimetrové fronty, které se u stánku s punčem tvořily. Podle prodejců se více než polovina zákazníků za poslední dva víkendy skládala právě z Čechů. Stánkaři berou i platbu v korunách. „To, že v Česku zrušili vánoční trhy, ale hospody jsou otevřené, nechápu. V nábožensky založeném Polsku by to neprošlo, pro nás jsou Vánoce posvátné. Myslím, že Poláci by vyšli do ulic,“ řekl stánkař Andrzej.
Trhy tradičně doprovází i kulturní program, například v sobotu vystoupila před zraky asi dvou set lidí skupina mažoretek Cieszyńskie gwiazdecki. Na dotaz deníku Právo řekla vedoucí mažoretkového souboru Anna Wysocka, že Polákům se jeví zákaz trhů v Česku jako nepochopitelný. „Je to špatné rozhodnutí, protože na čerstvém vzduchu je menší riziko nákazy než v uzavřených prostorách. My jsme s naším souborem každoročně vystupovali na vánočních trzích i na české straně a teď to není možné. Na druhou stranu jsme rádi, že Češi teď chodí k nám,“ řekla Wysocka.
