Tak to je neuvěřitelné! Takové tučné odměny pro úředníky za Babiše? Jeden z náměstků Úřadu vlády ČR získal odměnu 650 000 korun!

Nejvyšší odměny ředitelům odborů a náměstkům loni ze všech ministerstev vyplatilo ministerstvo dopravy. Ředitelé odboru tam získali v průměru více než 279 000 korun, náměstci 443 000 korun. Následoval Úřad vlády s 240 000 Kč pro ředitele a 434 000 Kč pro náměstky. Jeden z náměstků Úřadu vlády ČR získal odměnu 650 000 korun, což bylo nejvíce mezi všemi ministerstvy. Naopak nejnižší odměny vyplácelo ministerstvo zahraničních věcí. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil server iROZHLAS.cz.

„Odměny byly přiznány za úspěšné splnění mimořádných a zvláště významných služebních a pracovních úkolů na návrh náměstků/ministra,“ sdělilo serveru ministerstvo dopravy, které většinu loňského roku řídil Havlíček (ANO). Podobné vysvětlení většinou poskytovaly i další úřady. Mezi řediteli odborů byla nejvyšší odměna pro jednoho člověka 450 000 korun, vyplatilo ji ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeden z náměstků na MPSV si za loňský rok přilepšil k platu o dalších 465 000 korun. Sedm z osmi náměstků pak překročilo hranici 400 tisíc korun. Bývalá ministryně Maláčová(ČSSD) se k odměnám nevyjádřila.

Někdejší ministryně financí  Schillerová (ANO), která předloni vyplatila dvěma svým náměstkům 715 000 korun, loni odměny snížila. Ředitelé odborů získali v průměru 225 600 korun, náměstci 396 000 korun. Server upozornil, že Schillerová loni vyplatila na odměnách svým osmi náměstkům meziročně téměř o milion korun méně. Nejnižší odměny získali loni vysocí úředníci ministerstva zahraničí. Pro ředitele odborů byl průměr necelých 75 000 korun, nejvyšší odměna byla v jejich případě 210 000 korun. U náměstků na MZV činil průměr bezmála 127 000 korun, maximum pro jednoho bylo 200 000 Kč.

Server uvedl, že tři ministerstva se zdráhala zveřejnit informace o odměnách podle informačního zákona. Ministerstvo zdravotnictví na žádost například vůbec nereagovalo, ministerstvo průmyslu a obchodu ji jako jediné zamítlo. „Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě, bez ohledu na osobu či politickou příslušnost ministryně či ministra, zastává názor, že informace o platu zaměstnance je osobní údaj, se kterým je nutné tak zacházet a bez svolení příslušného zaměstnance ho není možné zveřejnit, pokud v konkrétním případě nepřeváží ‚veřejný zájem‘. Něco takového lze při plošných dotazech na platové poměry vyšších desítek zaměstnanců jen obtížně dovodit,“ sdělil serveru mluvčí MPO Vojtěch Srnka.

ZDROJ: iROZHLAS.cz, blesk.cz

ZDROJ FOTO: archiv teraz.sk