Prezident asociace zbrojarů Jiří Hynek: Vůbec nejsme připraveni na válečnou výrobu, ačkoli je válka za rohem. Nic se neudělalo

Autor: Redakce

Evropa je závislá na asijských dovozech materiálu a surovin a v oblasti bezpečnosti sklízí daň za roky ignorantství své vlastní obrany, říká v obsáhlém rozhovoru prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Obává se, že válka na Ukrajině přejde v latentní konflikt a dlouhodobou vzájemnou nenávist, kterou přirovnává k situaci mezi Izraelem a tzv. Palestinou. A velmi kritický je k reakci českých politiků a ministerstva obrany: „Z významných nákupů se uskutečnily pouze ty, které byly podepsány v minulosti, ale nové zatím podepsány nebyly. Narostl počet našich vojáků? Začaly se okamžitě doplňovat zásoby munice? V novinách čtu, jak od roku 2028 u nás budou létat letouny F-35, a přitom v armádě ještě jezdí vozy Praga V3S…“

Jak byste shrnul rok 2022 plný událostí, jimž z pohledu Evropy dominovala válka na Ukrajině?

Ve zkratce bych řekl: Po několika špatných letech přišel rok ještě horší. Ruské vojenské napadení Ukrajiny bylo tou poslední pomyslnou kapkou do plné sklenice vody, aby přetekla. Odstartovala se rekordní inflace, která zodpovědným občanům znehodnotila úspory, a nejen nízkopříjmová skupina se dostala do bídy. Státní dluh je historicky nejvyšší od vzniku ČR a deficit státního rozpočtu ani nenaznačuje světélko na konci tunelu.

V celé nahotě se ukazuje závislost Evropy na asijských dovozech materiálu a surovin. V oblasti bezpečnosti sklízí země Evropské unie daň za roky ignorantství své vlastní obrany. Jediné, co se dá vnímat pozitivně, že nás všechny Vladimír Putin v uvozovkách vyléčil z covidu. Nikdo si už dnes nevzpomene, že loni jsme nesměli přejít do jiného okresu a za nenošení roušek hrozila pokuta až tři miliony korun.

A zatímco USA si řeší vlastní problémy svým pro ně typickým způsobem a asijští tygři posilují – tak země Evropské unie se pinoží zákazy plastových brček a regulací neuregulovatelného.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zakončil rok návštěvou USA, kde žádal o další podporu a pomoc. Bude příští rok pokračovat ve stejném množství a tempu, jako dosud?

Pomoc Spojených států amerických Ukrajině – známá jako lend-lease a mnohem méně známá pod oficiálním názvem Obrana ukrajinské demokracie – je ve skutečnosti vratná půjčka. Pro ukrajinské obránce je velmi důležitá, ale zároveň je velmi zajímavá pro americký průmysl, neboť dodávky z tohoto programu jdou výlučně na americké zboží. Domnívám se, že americkým ekonomům začíná dělat starost návratnost této investice. I kdyby válka na Ukrajině brzo skončila, tak ukrajinská ekonomika z ní vyjde velmi zdevastovaná a těžko bude schopna peníze vrátit.

Během první světové války půjčily Spojené státy velké peníze státům Dohody a obava, že by Velká Británie a Francie mohly válku prohrát a dluh by byl nenávratně ztracen, vedla k přímému vstupu USA do války. Určitě podobný model USA neuplatní dnes, ale obava z neschopnosti Ukrajiny splatit dluh může vést k omezení dodávek. Nehledě na to, že americký zbrojní průmysl jede stále v mírovém režimu a spotřebu munice a techniky na Ukrajině nemusí být schopen doplňovat.

Domníváte se, že rok 2023 bude rokem, kdy válka na Ukrajině skončí? Máte nějaký odhad, jaký konec to bude?

Válka zasela mezi Ukrajinci a Rusy tak velkou nenávist, že tam nikdy klidně už nebude. I kdyby nastalo křehké příměří, tak jakákoliv drobnost může válku znovu odstartovat. Dlouhotrvající napětí typu Izrael vs. Palestina budeme mít za humny, a to není nic příjemného. A je úplně jedno, na jaké hranici se boje ustálí. Ale čím dříve intenzívní boje skončí, tím lépe. Doufejme, že tomu bude v příštím roce. Pro nás je špatné, že tato válka zasela nenávist i v srdcích našich lidí. To je moc špatné.

Henry Kissinger se nechal nově slyšet, že by Ukrajina měla být přijata do Severoatlantické aliance. Jak se vám tento nápad zamlouvá?

Ač Henryho Kissingera respektuji jako špičkového bezpečnostního experta a bývalého strůjce národní bezpečnosti USA, tak ne se vším, co tvrdí, souhlasím. Ukrajina má armádu, která díky své velikosti a bojem získaným zkušenostem zastíní většinu armád evropských zemí Severoatlantické aliance. Ale jsou i jiné hodnoty, které daná země musí mít, aby mohla být členskou zemí NATO. A hlavně na vstup Ukrajiny do NATO se musíme podívat z pohledu, zdali je to pro nás výhodné. Netvrdím, že jednou ke vstupu Ukrajiny do NATO nemůže dojít, ale v současnosti, kdy je Ukrajina ve válce, to považuji za pro nás velmi nebezpečné.

Co nám celý konflikt ukázal o mezinárodních vztazích?

Hlavně ukázal, jak je světu jedno, co se v Evropě děje. Ve většině zemí Afriky, Asie či Latinské Ameriky občané ani nevědí, že se na Ukrajině něco děje. A přiznám se, že pro mě bylo překvapením, když jsem zjistil, že v některých zemích Evropy na západ od nás tato válka jde také mimo vnímání běžných lidí.

Z bezpečnostního hlediska se ukazuje, že jedině dobře vyzbrojená a vycvičená armáda, spokojení občané a věrohodná vláda jsou garancí bezpečnosti. A úplně nejdůležitější se ukazuje národní cítění. Ukrajina nebyla na válku připravena a její vláda se zdaleka netěšila důvěře svých občanů, kterým se žilo velmi těžko. Ale obrana Ukrajiny stojí a padá s láskou k vlasti a s bojovým odhodláním obyčejných ukrajinských lidí. Na druhou stranu si musíme přiznat, že vznik každé války je selháním mezinárodní diplomacie. Což je i v tomto případě.

Jak bezpečno je po letošním roce v Evropě? A jak v České republice? Změnilo se něco válkou nebo migrační krizí?

Bezpečnostní situace se po dlouhé roky stále zhoršuje. Vzpomínám si, jak před mnoha lety mi náš tehdejší ministr obrany říkal, že v Evropě je bezpečno jako nikdy. A že bude trvat patnáct let, než by došlo k nějakému ozbrojenému konfliktu. A to je prý dost dlouhá doba na to, abychom se připravili. Jen mi nikdo neuměl vysvětlit, kdy se má začít těch patnáct let odpočítávat. A žádné varování se nezdá jako dostatečné. Pravda je, že po ruské anexi Krymu se přestalo mluvit o tom, že to bude trvat patnáct let. A za ministra Metnara došlo k některým dlouho odkládaným nákupům vojenské techniky. Ale stále to bylo takové napůl.

Od začátku války na Ukrajině si téměř denně ve zprávách přečtu, co všechno se pro naši armádu musí koupit. A jak je důležité mít zakotveny výdaje na obranu zákonem a že je potřeba vytvořit fond pro financování víceletých zbrojních projektů. Uplynula čtvrtina doby z působení této vlády, ale potřebné zákony ani nejsou v Poslanecké sněmovně. Z významných nákupů se uskutečnily pouze ty, které byly podepsány v minulosti, ale nové zatím podepsány nebyly.

Posledních 12 měsíců zaznamenala Evropa ještě vyšší čísla nelegální migrace než v roce 2015. Státy Evropské unie začaly samy kontrolovat hranice. Často se hovoří o nutné ochraně vnějších hranic EU, ale zatím nedošlo ke zlepšení. Bude to příští rok jiné?

Frontex, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, vzniknul v roce 2004. Cílem mělo být pomoci zemím Evropské unie chránit vnější hranice volného pohybu. Stálo to spoustu peněz z našich daní, ale nemám pocit, že by to nelegální migraci nějak snížilo. Nevěřím, že se něco změní. Stále se budou vyhazovat peníze bez hmatatelného výsledku. Pak bude docházet k tomu, že si země budou hlídat vnitřní hranice, jak to dělá Rakousko nebo i my.

Ale ani to není řešením. Sám jsem měl možnost se na vlastní oči přesvědčit, jak přesto, že byly českou policí střežené hranice se Slovenskem, se po Beskydech potulovaly spousty migrantů, kteří je nelegálně překročili. Bohužel to příští rok nebude jiné. Někdy si říkám, co se musí stát, abychom se konečně probudili. Hlavně aby nebylo pozdě.

Politici tedy nevěnují dostatek pozornosti české armádě, aby byla dobře vybavená a měla správné zázemí, zkrátka, aby byla funkční?

Politici o tom hodně mluví. Ale podívejme se, co se reálně událo od 24. února, kdy došlo k ruské invazi na Ukrajinu. Narostl počet našich vojáků? Nikoliv, ba naopak. Nábor letošního roku nepřevýší odchody. Začaly se okamžitě doplňovat zásoby munice? Nevím o tom. Každá armáda by měla mít munici na 30 dní vedení bojů. Pak se předpokládá, že se spustí válečná výroba. Na válečnou výrobu vůbec nejsme přepraveni, ale bohužel i té munice máme ve skladech jen zlomek. A nemělo by nás uspokojit, že jsou na tom stejně i ostatní země NATO.

Uvědomují si politici, že na doplnění stavů munice na plné bojové stavy budou potřebovat několik let? S tím se mělo začít okamžitě po vypuknutí války na Ukrajině. V novinách čtu, jak od roku 2028 u nás budou létat letouny F-35, a přitom v armádě ještě jezdí vozy Praga V3S z padesátých let minulého století a dosud nebyly nahrazeny vozidly Tatra. Někdy malé okamžité kroky jsou více než dalekosáhlé řeči.

Které podstatné události se podle vás věnovalo málo pozornosti kvůli krizi, migraci nebo válce na Ukrajině, a přitom je podstatná?

Válka na Ukrajině zastínila dosti zásadní problém, a to je výrazně zvýšený příliv nelegálních migrantů do zemí Evropské unie. Navíc každá válka přináší, že se na černém trhu objeví velké množství zbraní. Dodnes jsme se nedokázali vypořádat se zbraněmi z balkánských válek, a máme tady další. To ruku v ruce s již zmíněnou nelegální migrací, s přicházejícím ekonomickým úpadkem a s možnými sociálními nepokoji zvyšuje riziko terorismu. Evropa může přestat být bezpečným místem k žití. Musíme dělat vše pro to, aby jím byla naše země.

Koho budete volit prezidentem, a proč?

Počkám si na předvolební debaty, a teprve pak se rozhodnu. Také se chystám zaslat několik otázek jednotlivým kandidátům a odpovědi, které obdržím, hodlám zveřejnit. Více se budu soustředit na názory kandidátů než na jejich minulost. Těm, kteří se chtějí zaměřit na minulost, doporučuji, aby si zjistili, kdo byl za socialismu disident a chartista, a kdo byl v KSČ. A u těch, kteří díky svému věku své charakterové vlastnosti za socialismu projevit nestačili, ať se zamyslí, jak by se v době nesvobody chovali.

Jaké ponaučení bychom si měli vzít z letošního roku?

Válka nedaleko od nás, ekonomická nestabilita a nejistá budoucnost by v nás neměla vyvolávat strach. Mahátma Ghándí kdysi řekl: Žij, jako bys měl zítra zemřít; uč se, jako bys měl žít věčně. Užívejme si drobné radosti, které život přináší, a nestrachujme se z toho, co nemůžeme ovlivnit. Berme život s větší pokorou a s vědomím, že jsme pouzí smrtelníci a na tomto světě jsme jen na omezenou dobu. A v rámci psychohygieny nesledujme zprávy a sociální sítě, a ušetřený čas věnujme těm, které máme rádi.

Jak jste trávil poslední den v roce?

Se svými nejbližšími, přes den výletem a v podvečer hraním stolních her. Třeba Kloboučku, hop, Putování po hradech a zámcích a šachy.

Jaký vzkaz máte pro české politiky do roku 2023?

Hlupák žvaní, chytrý mluví – a moudrý koná.

Zdroj: Parlamentní listy

Zdroj foto: hynekprezident.cz