Prevence nadměrného pití alkoholu a obezity. V čem vidí řešení ředitelka české pobočky WHO?

Zdroj foto: Pixabay.com (free for commercial use)
Tolerance Čechů k alkoholu a způsobu, jakým je konzumován, je vysoká, na to poukazuje ředitelka regionální kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice, Zsofie Pusztai. Podle ní by se stát měl zaměřit více na prevenci nadměrného pití alkoholu a na boj s dětskou obezitou, která dramaticky narůstá. Pusztai vidí zdanění slazených nápojů, stejně jako zdanění tichého vína, jako vhodný krok k řešení těchto problémů.

Tolerance Čechů k alkoholu a způsobu, jakým je konzumován, je vysoká, na to poukazuje ředitelka regionální kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice, Zsofie Pusztai. Podle ní by se stát měl zaměřit více na prevenci nadměrného pití alkoholu a na boj s dětskou obezitou, která dramaticky narůstá. Pusztai vidí zdanění slazených nápojů, stejně jako zdanění tichého vína, jako vhodný krok k řešení těchto problémů.

Pusztai podporuje zdanění slazených nápojů jako opatření, které může mít pozitivní dopady na veřejné zdraví. Zavedení daně na sladké nápoje může podle ní snížit spotřebu těchto nápojů a motivovat výrobce k redukci cukru ve svých produktech. Přestože by se mohlo očekávat, že by zavedení daně zvýšilo státní příjmy, Pusztai tvrdí, že v některých zemích došlo k opaku – průmysl reagoval snížením obsahu cukru v nápojích, aby se vyhnul zdanění. Snižování obsahu cukru je však žádoucí pro dobrou zdravotní kondici spotřebitelů. „Přeformulování produktu znamená často snížení obsahu cukru o 30 až 40 procent, což je dobré pro zdraví kteréhokoli člověka. Zvýšení daní může vést ke snížení spotřeby slazených nápojů, což je jedním z důvodů pro prosazování tohoto opatření. Z hlediska veřejného zdraví je to určitě dobrý krok kupředu,“ uvedla v rozhovoru pro Novinky.cz.

Pusztai zdůrazňuje dále důležitost sledovat, jakým způsobem jsou cukry nahrazovány v produktech, aby se minimalizovaly negativní účinky náhradních sladidel. Důležité je také vychovávat děti k tomu, aby nepřivykly příliš sladkým nebo slaným chutím, což jim může pomoci v budoucnosti vyhnout se závislostem.

Pokud jde o zdanění alkoholu, Pusztai tvrdí, že Česko čelí vysoké míře tolerance k alkoholu, což má dlouhodobé zdravotní dopady. Pro boj s nadměrnou konzumací alkoholu by podle ní mohla být vhodná kombinace opatření, včetně zdanění alkoholu, omezení dostupnosti, marketingových omezení a osvěty. Cena alkoholu může mít velký vliv na konzumaci, a proto je podle ní stále prostor pro jeho zvýšení.

O zavedení spotřební daně na tiché víno se znovu uvažuje

„Je kolem toho bouřlivá debata. Ve státech, kde regulují alkohol, to není jen o daních, ale také o přístupnosti, marketingu, informovanosti i ovlivňování chování mladistvých. Míra tolerance ke konzumaci alkoholu je v Česku opravdu velmi vysoká,“ konkretizovala.

Kromě problémů s alkoholem se Pusztai zabývá také problematikou dětské obezity. Upozorňuje, že vláda může udělat mnoho pro zlepšení této situace, včetně podpory zdravého stravování a zvýšení fyzické aktivity dětí. Sociální faktory, jako je sociální status a nerovnost, mohou také ovlivnit rozšíření obezity. Pusztai zdůrazňuje potřebu multisektorových řešení a zvyšování zdravotní gramotnosti.

Celkově vidí Pusztai výzvy spojené s veřejným zdravím, jako jsou rostoucí duševní onemocnění, civilizační choroby a klimatické změny, a zdůrazňuje důležitost zlepšení systémů péče a investic do zdraví jako dlouhodobé investice, která přináší užitek a snižuje náklady. Pusztai také poznamenává, že Česká republika má potenciál zlepšit dostupnost a kvalitu zdravotní péče prostřednictvím racionálního přístupu a reforem.

Zdanění vína – ano nebo ne?

Zda dojde k zavedení spotřební daně na víno v Česku vře v současné politické debatě. Uvnitř vládní koalice však stále existuje rozmanitý názorový základ, což zahrnuje stoupence i odpůrce spotřební daně na víno.

Zástupci KDU-ČSL a STAN, dvou koaličních stran, aktivně podporují zavedení této daně na víno. Poslanec KDU-ČSL Tom Philipp zdůrazňuje, že takové opatření by mohlo snížit konzumaci alkoholu v populaci, která je dlouhodobě na vysoké úrovni, a několik milionů dospělých v Česku spadá do kategorie rizikového nebo škodlivého pití alkoholu. Poslanec Jiří Carbol z KDU-ČSL zastává názor, že zavedení spotřební daně na veškerý alkohol by mělo být vítaným opatřením, jak konstatuje server Novinky.cz.

Lukáš Vlček z hnutí STAN souhlasí s tím, že nejlevnější dovozová vína tvoří významný podíl na trhu, což vede k absenci daně na levné a nekvalitní víno. Podle něj by daňová povinnost mohla postihnout i nekvalitní dovozová vína.

Zařazení vína pod spotřební daň by se stalo součástí trendu k vyšší zdanitelnosti alkoholických nápojů. Někteří ekonomové a odborníci navrhují zvýšit spotřební daň na víno a pivo tak, aby efektivní sazba na litr čistého alkoholu byla na úrovni 60 až 80 % zdanění alkoholu v lihovinách. Podle nich by tím došlo k vyšší efektivitě zdanění alkoholu.

Celá situace zahrnuje různorodé názory a zájmy, včetně těch vinařů a producentů vína v zemi. Zatím není jasné, jak skončí tato debata, a konečné rozhodnutí závisí na politických jednáních a shodě uvnitř koaliční vlády.