Pracovní neschopnost v ČR: Každý dvacátý zaměstnanec chyběl kvůli nemoci nebo úrazu

Zdroj foto: Pixabay.com (free for commercial use)
Všichni to známe. Nemoc, nachlazení, úraz nebo jiné zdravotní omezení mohou vést k pracovní neschopnosti. Zůstaneme doma a změnu musíme neprodleně nahlásit zaměstnavateli. Statistiky ČSÚ navíc ukazují, že v první polovině roku 2023 chybělo kvůli dočasné pracovní neschopnosti v zaměstnání každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných, tedy zhruba každý dvacátý.

Všichni to známe. Nemoc, nachlazení, úraz nebo jiné zdravotní omezení mohou vést k pracovní neschopnosti. Zůstaneme doma a změnu musíme neprodleně nahlásit zaměstnavateli. Statistiky ČSÚ navíc ukazují, že v první polovině roku 2023 chybělo kvůli dočasné pracovní neschopnosti v zaměstnání každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných, tedy zhruba každý dvacátý.

Pracovní neschopnost je stav, kdy jednotlivec není schopen vykonávat svou pracovní činnost z důvodu nemoci, úrazu nebo jiných zdravotních omezení. Tato situace často bývá dočasná a obvykle vyžaduje léčbu a odpočinek, aby jednotlivec mohl opět přejít k plnění pracovních povinností.

Neschopnost může být potvrzena lékařem, který stanoví diagnózu a navrhne vhodnou dobu, po kterou by jednotlivec měl zůstat mimo pracovní prostředí a ztratí dočasně výdělek. Každá firma nebo zaměstnavatel může mít nastavené interní politiky odlišně. Nicméně pokud jste nemocní nebo pracovně neschopní, měli byste okamžitě informovat svého zaměstnavatele o svém zdravotním stavu.

„Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně,“ upřesňuje server České správy sociálního zabezpečení. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy, následně tato povinnost přechází na sociálku.

Zákon pamatuje i na ty, kterým například zaměstnaní, tedy pojištění skončilo. Vztahuje se na ně ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.

Každý dvanáctý denně doma

Data ČSÚ také ukazují, že v první polovině roku 2023 chybělo kvůli dočasné pracovní neschopnosti v zaměstnání každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných, tedy zhruba každý dvacátý. Na neschopence strávili obyvatelé Česka během 1. poloviny letošního roku více než 42 milionů dnů. Oproti období před epidemií onemocnění covid-19 vzrostl denní stav osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc, uvádí tisková zpráva úřadu.

„V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných bylo v první polovině letošního roku evidováno 28 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, tedy o 7 více než ve stejném období roku 2019. Tento ukazatel vzrostl ve všech odvětvových sekcích,“ uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ s tím, že nejvíce rostl u pojištěnců působících ve vzdělávání.

Trend pracovní neschopnosti z důvodu úrazu zase meziročně poklesl. „Od ledna do června roku 2023 jich bylo vystaveno celkem 22 tisíc, tedy přibližně o tisíc méně než ve stejném období roku 2022 i roku 2019. Došlo rovněž ke 42 smrtelným pracovním úrazům, což bylo meziročně o dva více. Téměř 400 pracovních úrazů bylo závažných a vyžádalo si nejméně pětidenní hospitalizaci,“ dodávají zástupci ČSÚ.

Data ČSÚ zmiňují i to, že zatímco během covidového období se z důvodu velkého množství krátkodobých neschopností průměrná délka trvání pracovní neschopnosti snižovala. Z 25 dnů v 1. pololetí 2022 na 32 dnů o rok později.