Problematičnost armádních zakázek lze ilustrovat mnoha příklady. Jedním z těch aktuálních, do nichž navzdory armádním preferencím zasahují vysoce postavení civilní úředníci ministerstva obrany s vazbami na konkrétní firmy obranného průmyslu, je plánovaný nákup ručních protitankových střel. Armáda si vybrala norské řešení v podobě osvědčených střel M72. Do procesu ovšem zasáhl náměstek ministryně obrany František Šulc, který intervenoval ve prospěch společnosti Zeveta Bojkovice, výrobce střel RPG-75. Vyvstává podezření z jeho osobních vazeb na obskurní figuru českého podsvětí, která přes své příbuzné a další osoby Zevetu ovládá – Petra Sisáka.
Armáda ví, co chce: protitankové střely M72 LAW. Náměstek Šulc to vidí jinak
Armáda se již dlouhou dobu prezentuje heslem „víme, co chceme“. V případě ručních protitankových střel si jako nejlepší variantu AČR vybrala typ M72 vyráběný norskou společností Nammo. V létě nákup této jednorázové ruční zbraně, kterou v různých variantách používají armády mnoha spojeneckých států již od 60. let, projednalo a schválilo kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Armáda specifikovala potřebu pořídit 7968 kusů střel M72 ASM RC, které jsou určené pro ničení budov, opevnění, nepancéřované a slabě pancéřované bojové techniky, 7968 kusů střel M72 EC LAW, která je určena pro boj proti obrněné technice a tankům, a také 10368 střel určených k výcviku. Dodat by je měla společnost MPI Group, která je výhradním zástupcem norské společnosti Nammo na českém trhu – cena má činit 4,84 miliardy korun.
Armáda České republiky zvolila tento systém jako nejvhodnější, a to při vědomí, že existuje česká, resp. československá zbraň podobné koncepce a určení, tedy RPG-75, reaktivní protitankový granát, který je rovněž jednorázový a určený k ničení obrněných a opevněných cílů, a dokonce je zaveden ve výzbroji mechanizovaných jednotek, tedy 4. a 7. brigády. Oba typy mají srovnatelné parametry co do hmotnosti, délky v pochodové i bojové poloze, i účinného dostřelu.
iDnes citoval bývalého náčelníka generálního štábu Šedivého, podle kterého má M72 vyšší průbojnost (u protipancéřové varianty M72 EC je podle varianty uváděno 300 a 450 mm; pro RPG-75 činí průbojnost podle armádních údajů 300 mm), což je důležitý údaj, protože pasivní ochrana moderních bojových vozidel a tanků se neustále zvyšuje, vozidla jsou těžší a mají silnější pancíř. U moderních tanků, včetně ruských T-90, pak střelec s M72 nebo RPG-75 musí zasahovat slaběji chráněné části, aby měl naději, že granát pancířem projde. A v tomto případě pak vstupuje do hry druhá vlastnost M72, která je podle Šedivého na vyšší úrovni než u RPG-75, a tou je přesnost střely. “ Problémem RPG je stabilizace. Stabilizace křidélky je u M72 vyřešena lépe,“ uvedl generál.
Armáda tedy „ví, co chce“, chce vyměnit své RPG-75 za M72, přičemž jejich výroba by měla být přenesena do České republiky, a ministerské kolegium jí vyšlo vstříc. Jenže smlouva nebyla podepsána, protože dle našich informací do procesu vstoupil první náměstek ministryně obrany František Šulc, o jehož vztazích s některými společnostmi českého zbrojního průmyslu se intenzivně diskutovalo ještě před jeho příchodem na ministerstvo po volbách v roce 2021. Měl přesvědčovat vojáky, aby změnili názor a vrátili se ke zbrani od českého výrobce, kterým je společnost Zeveta Bojkovice, kterou měla armáda zařadit do nově realizovaného průzkumu trhu. Co na první pohled může vypadat jako zájem o podporu domácího průmyslu, je problematické s ohledem na Šulcovy osobní vazby, a sice vazby na odsouzeného Petra Sisáka, které sice Ministerstvo obrany popřelo, ale…
Kdo je Petr Sisák
Společnost ZEVETA Bojkovice a.s., která vyrábí střely RPG-75, ovládá dcera podnikatele Petra Sisáka Lucie Collins Sisáková prostřednictvím společnosti ZB holding, a.s. Petr Sisák sám byl po téměř osmi letech vyšetřování postaven před soud v rámci kauzy Via Chem Group. Společně s ním před soudem stanula také jedna insolvenční soudkyně, pětice advokátů, několik bílých koní, a dokonce i jedna soudkyně a pět firem. Žalobce Petra Sisáka označuje za hlavu organizované zločinecké skupiny. Vyšetřování kauzy provázely zvláštní okolnosti a zřejmě i únik informací, Sisák se dokonce v roce 2016 dokázal vyhnout zatčení a média spekulovala o tom, proč o akci předem věděl mj. tehdejší náměstek policejního prezidenta Tomáše Tuhého Zdeněk Laube (který byl před rokem 89 příslušníkem StB).
Jméno Petra Sisáka je přitom spojené s řadou dalších kauz, v nichž padly také pravomocné rozsudky. Byl odsouzen v kauze Litoměřických fondů, osmiměsíční podmínku si odnesl také z kauzy První slezské banky za zkreslování účetnictví a porušování závazných pravidel v případě ručení za úvěry. Vyšetřování konkurzu Union banky zastavila Klausova amnestie v roce 2013. Sisák dále figuroval v případu CS Fondů, a v dalších případech. V lednu 2016 například Lidové noviny publikovaly článek „Muž, o kterém se nemluví“: „Stopa Petra Sisáka se objevuje v celé řadě velkých finančních kauz od poloviny devadesátých let až do současnosti. Přesto o něm moc často nebývá slyšet. Sisák zůstává v pozadí, trvalé bydliště má zapsané na Maltě a s novináři nekomunikuje. Pokud se ale v rámci vyšetřování budou rozplétat Sisákovy vztahy s českými mocnými, mohou se objevit velmi zajímavá zjištění. Od nitek vedoucích k nejvýše postaveným politikům až po vztahy k exponentům komunistického režimu.“
Vazby Františka Šulce na firmy ovládané Petrem Sisákem nebo jeho rodnou a Jiřím Sauerem
Zeveta Bojkovice vyvezla v průběhu roku 2022 nespecifikovaný počet ručních protitankových granátů RPG-75-M na Ukrajinu, a to prostřednictvím společnosti BTG a.s. V té má asi třetinovou majetkovou účast LPP Holding a.s., kterého je většinovým majitelem, členem představenstva a statutárním ředitelem Jiří Sauer. Jde mj. o společnost, která Armádě České republiky nabízí v jiné zakázce lehká útočná vozidla britské společnosti Supacat. Členem dozorčí rady BTG a.s. je také jistý Radim Petráš, který je rovněž členem dozorčí rady LPP Holding a jednatelem Glance Avionics s.r.o., společně s Jiřím Sauerem. A Jiří Sauer do ledna 2022 držel 50 % ve společnosti RobotScientific s.r.o. – druhou polovinu vlastnil právě František Šulc, který ji prodal Jiřím Sauerovi po svém jmenování náměstkem ministryně obrany.
Podle ministerstva obrany se František Šulc v podpoře vývozu RPG-75-M na Ukrajinu společností BTG nijak neangažoval. Jeho intervenci ve prospěch Zevety a obrovské zakázky na ruční protitankové zbraně pro AČR ale MO nedementovalo. iDnes a Lidové noviny napsaly: „Podle informací redakce těsně před kolegiem, 4. 11., svolal náměstek ministryně František Šulc jednání. Na něm osobně přesvědčoval vojáky, ať změní názor a zařadí do výběru protitankovou střelu od české společnosti Zeveta Bojkovice.“
S Jiřím Sauerem František Šulc vazby má z minulosti nepopiratelné, jakkoli svůj podíl ve společné firmě prodal. Jiří Sauer se na významné zakázce vývozu zbraní od Zevety na Ukrajinu rovněž nepopiratelně podílel. A František Šulc zase nepopiratelně intervenoval ve prospěch Zevety Bojkovice, a tedy rodiny Petra Sisáka, v případě zakázky, v níž měla již jasno jako armáda, tak kolegium ministryně obrany.
Zdroj: iDnes, Lidové noviny, kn.cz, ceska-justice.cz
