I přes mírný nárůst nezaměstnanosti v srpnu odešlo z evidence Úřadu práce ČR téměř 33 tisíc lidí

Zdroj foto: Pixabay.com (free for commercial use)
Nezaměstnanost je ekonomickým ukazatelem, který měří procentuální podíl lidí v pracovním věku bez práce, kteří aktivně hledají zaměstnání a jsou připraveni pracovat. Tento ukazatel má důležitý vliv na ekonomiku a společnost jako celek. I přes mírný nárůst nezaměstnanosti v srpnu odešlo z evidence Úřadu práce ČR téměř 33 tisíc lidí, uvádí Úřad práce. 

Nezaměstnanost je ekonomickým ukazatelem, který měří procentuální podíl lidí v pracovním věku bez práce, kteří aktivně hledají zaměstnání a jsou připraveni pracovat. Tento ukazatel má důležitý vliv na ekonomiku a společnost jako celek. I přes mírný nárůst nezaměstnanosti v srpnu odešlo z evidence Úřadu práce ČR téměř 33 tisíc lidí, uvádí Úřad práce. 

Měření nezaměstnanosti. Nezaměstnanost se měří pomocí různých metod a ukazatelů. Nejběžnější způsob je pravidelný sběr dat od vládních úřadů práce a statistických agentur. Existují také různé druhy nezaměstnanosti, včetně sezónní nezaměstnanosti (kdy lidé pracují pouze v určité části roku), frikční nezaměstnanosti (kdy lidé přecházejí mezi pracovními místy), strukturální nezaměstnanosti (kdy dojde k dlouhodobým změnám v ekonomice a některé dovednosti jsou zastaralé), a cyklické nezaměstnanosti (kdy nezaměstnanost vzrůstá v důsledku ekonomické recese). Vysoká nezaměstnanost může mít negativní důsledky na jednotlivce i společnost. Jednotlivci mohou ztratit své příjmy a životní jistotu, což může vést k finančním problémům a zhoršení psychického zdraví. Společnost může trpět sníženým ekonomickým růstem, nižšími daňovými příjmy a sociálním napětím.

Data v České republice

„Úřad práce ČR evidoval k 31. 8. 2023 celkem 260 803 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 1 870 více než v předchozím měsíci a o 9 050 více než loni. Podíl nezaměstnaných osob mírně vzrostl – meziměsíčně o 0,1 p. b., meziročně pak o 0,2 p. b. Ke konci srpna činil 3,6 %. Stále platí, že v mezinárodním srovnání patří nezaměstnanost v ČR mezi nejnižší v rámci celé Evropské unie. Podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červenec) dosáhla 2,9 % a byla tak třetí nejnižší (průměr EU 5,8 %),“ konkretizuje data Úřad práce ČR v tiskové zprávě.

V srpnu nezaměstnanost meziměsíčně mírně vzrostla. Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Zájem je stále i o sezónní pracovníky, např. v zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví, uvádí dále ÚP.

V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v předchozím měsíci hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. A nijak zvlášť nevzrostl ani podíl mladistvých na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Dlouhodobě se pohybuje pod 2 %. V srpnu to bylo 1,5 %. V průběhu září Úřad práce ČR očekává jako každý rok oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do jeho evidence přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí budou postupně končit sezónní práce. Situaci mohou i přes aktuální stabilizaci nadále ovlivňovat i případné ekonomické a sociální změny.

„Podíl nezaměstnaných osob se stále drží na nízkých hodnotách a v porovnání s dalšími státy EU si stojí Česká republika velmi dobře. V létě pozorujeme dlouhodobě pokles aktivity firem, pokud jde o přijímání nových zaměstnanců. V následujících měsících může nezaměstnanost stagnovat či mírně vzrůst, což ale odpovídá klasické vývojové křivce. Rád bych také poděkoval všem zaměstnavatelům, kteří trh práce formují a podílejí se na vytváření pracovních míst,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Z dat ÚP ČR vyplývá, že od vypuknutí konfliktu do konce srpna 2023 získalo práci celkem 297 426 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (zhruba ¾ – 203 383 – z nich jsou ženy). Některé se už vrátily zpět domů nebo ze zaměstnání odešly. Ke konci předchozího měsíce jich na území ČR pracovalo 113 890. Nejvíce ve Středočeském (19 942 osob), v Plzeňském (15 708 osob) a Jihomoravském kraji(12 948 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.

Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí cizincům mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů českého jazyka, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 7155 lidí a 6 497 z nich ho také už absolvovalo. Jen v srpnu 2023 kurz zahájilo 448 cizinců. Ve stejném měsíci rekvalifikaci 286 osob úspěšně ukončilo. Vždy se jednalo o zvolenou rekvalifikaci. Pokud jde o kurzy odborné, probíhá jich méně. Důvodem je nedostatečná znalost českého jazyka. Nejčastěji se jedná o rekvalifikace pro svářeče a pracovníky v sociálních službách.

ÚP ČR nabízí pomoc s financováním kurzů českého jazyka i zaměstnavatelům, u kterých občané Ukrajiny už pracují. A to prostřednictvím příspěvků v rámci projektu POVEZ II. Veškeré aktuální informace spadající v této souvislosti do agendy ÚP ČR jsou k dispozici na webových stránkách.