Dvě miliardy za zpochybňovaná vozidla. O zakázce pro firmu Jiřího Sauera hlasovali všichni členové kolegia. Byl František Šulc za dveřmi?

Zdroj foto: Supacat

Jako první jsme informovali již v únoru o zakázce, kterou chce ministerstvo obrany pro 601. skupinu speciálních sil pořídit 24 bojových vozidel Supacat od prostřednické firmy LPP s.r.o. Stát se tak má bez výběrového řízení, bez soutěže, přímým oslovením. S tímto způsobem zadání zakázky souhlasilo na konci ledna kolegium ministryně obrany. V souvislosti s interpelací, kterou ministryni obrany zaslal poslanec hnutí ANO Michal Ratiborský, a s odpovědí paní ministryně vyvstávají zásadní otázky týkající se možného střetu zájmů prvního náměstka Františka Šulce.

„K údajnému zapojení mého prvního náměstka Františka Šulce do jakýchkoli zakázek spojených s útočnými vozidly bych ráda tyto spekulace definitivně utnula. Pan první náměstek vyhotovil čestné prohlášení, ve kterém konstatoval, že se nepodílí, nikdy nepodílel a do budoucna nebude jakkoli podílet na rozhodovacích procesech spojených s takovými projekty. I já mohu zodpovědně potvrdit, že se pan první náměstek neúčastnil, neúčastní a nebude se účastnit rozhodovacích procesů ani dílčích jednání k zakázkám tohoto typu. Pokud na jakémkoli jednání kdokoli vysloví „LÚV“, pan první náměstek odchází z místnosti. Je tomu tak právě proto, aby nebyla zavdána jakákoli příčina k pochybnostem o případné podjatosti pana prvního náměstka.“ To na otázku směřující k možnému střetu zájmů Františka Šulce odpověděla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

František Šulc totiž do ledna 2022 spolupodnikal v rámci společnosti Robot Scientific s majitelem zmíněné firmy LPP Jiřím Sauerem. Po nástupu do funkce náměstka své podíly v této a další firmě prodal. LPP současně se současně se zakázkou na 24 vozidel pro elitní útvar z Prostějova uchází také o dodávku 159 lehkých útočných vozidel (LÚV) pro výsadkáře. A to se stejným vozidlem v odlišné konfiguraci, a za cenu 5,6 miliardy. Vozidla pro speciální síly mají podle informací médií vyjít přibližně na dvě miliardy.

Je zřejmé, že formální prodej podílu ve firmě neznamená zpřetrhání neformálních vazeb, a paní ministryně se nesmí divit, že ve veřejném prostoru je nezaujatost pana prvního náměstka zpochybňována vlastně již od doby, kdy se poprvé objevilo jeho jméno v souvislosti s jeho následným nástupem do druhé nejvyšší funkce na ministerstvu.

Podle velmi dobře informovaného zdroje kolegium ministryně obrany schválilo zakázku na 24 vozidel pro 601. skupinu speciálních sil od firmy LPP 26. ledna hlasy všech členů kolegia. V tomto orgánu zasedají kromě ředitelů jednotlivých sekcí ministerstva, náčelníka generálního štábu a jeho zástupců, šéfa vojenské policie, šéfa vojenského zpravodajství, vojenské kanceláře prezidenta republiky, rektorky Univerzity obrany nebo zástupce úřadu vlády samozřejmě také náměstci ministryně obrany.

Lze si představit, že první náměstek ministryně, pod kterého jsou od začátku roku podle dostupných informací soustředěny všechny významné akviziční projekty, odchází v případě zakázek v hodnotě 5,6 a 2 miliardy korun „za dveře“, že není seznamován s podklady a nemá žádný vliv na rozhodování ministerstva v těchto zakázkách, jak tvrdí ministryně obrany? Hovoří proti tomu zápis z jednání kolegia, který doslova uvádí: „Kolegium ministryně obrany bere na vědomí předložený materiál; souhlasí na základě vyjádření VŠECH ČLENŮ KOLEGIA a na základě potřeba Armády České republiky se stanoveným způsobem zadávacího řízení“ (tj. zadání bez uveřejnění přímým oslovením společnosti LPP s.r.o.).

Připomeňme, že jde o nákup, o kterém se dosud vůbec nehovořilo. Koncepce výstavby AČR o nich hovoří obecně. V milníku 2025 a 2030 je uvedeno, že bude pořízena bojová a podpůrná technika a materiál, ale v přehledu strategických a významných projektů není pořízení 24 kusů bojových vozidel uvedeno. A není to tím, že by šlo o rozsahem nevýznamnou akvizici. V přehledu najdeme například protiletadlové systémy RBS-70 NG, které bez daně vyšly na necelou miliardu korun. Vozidla pro speciální síly mají vyjít přibližně na dvojnásobek. V médiích se objevily také informace, že vozidla od firmy Supacat byla v minulosti kritizována kvůli vysokým ztrátám britských vojáků v Afghánistánu jako nedostatečně chráněná. A exnáčelník štábu Opata se měl vyjádřit, že jsou zastaralá a pro AČR nevhodná.

Z celkového pohledu to vypadá tak, že s příchodem náměstka Šulce, který má nadstandardní vztahy s LPP, dodavatelem vozidel od britské společnosti Supacat, se začínají dít zvláštní věci. Armáda bez výběrového řízení chce právě tato vozidla pro speciální síly. V rámci tendru na LÚV se objevuje specifikace, která těmto vozidlům vyhovuje. A do čela VTÚ je po personální čistce, která přišla z čistého nebe, dosazen ředitel Kašpárek, který je shodou okolností spoluautorem studie, podle které je právě vozidlo od firmy Supacat nejlepším řešením. Vše tak hraje do karet společnosti, která je vlastněna člověkem, který ještě nedávno sdílel podnikatelské zájmy s náměstkem Šulcem. Není třeba dodávat, že zakázka pro speciální síly je přísně utajovaná, a to do té míry, že o ní dosud nebyli oficiálně informováni ani poslanci výboru pro obranu.

Možná je na čase zveřejnit čestné prohlášení, které náměstek Šulc údajně vypracoval, v němž tvrdí, že se těmito zakázkami nebude zabývat, a současně doložit, že na kolegiu 26. ledna 2023 nebyl a o zakázce pro LPP s.r.o. nehlasoval, ani o ní nevěděl a s nikým na ministerstvu o ní nemluvil, podklady nemá k dispozici a zakázka ho nezajímá.