Česko vstupuje do roku 2023 výběrem nástupce prezidenta Miloše Zemana

Autor: Redakce

V lednu občané zvolí novou hlavu státu z devíti kandidátů, první měsíc roku tak bude patřit vrcholící kampani.

Vítěz klání, které se opakuje každých pět let, má Zemana na Pražském hradě vystřídat v březnu. Změna čeká i vedení Ústavního soudu, v jehož čele v srpnu skončí Pavel Rychetský. Oba patří ke generaci politiků, která formovala Československo a později Českou republiku od sametové revoluce v roce 1989. Volby prezidenta, v jehož kompetenci je i jmenování předsedy Ústavního soudu, tak přinesou zlom bez ohledu na jejich výsledek. Neobvyklý bude rok také tím, že voliči půjdou po letošním lednu k řádným volbám až v následujícím roce 2024, kdy se uskuteční mj. volby do Senátu či do Evropského parlamentu. Dění v Česku bude v letošním roce nadále ovlivňovat válečný konflikt na Ukrajině, od vývoje tam se bude odvíjet situace uprchlíků v Česku i podoba pomoci směřující do země, která čelí více než deset měsíců agresi Ruska. Bez ohledu na diplomatická jednání, která se očekávají, bude Česko pokračovat v modernizaci armády, kterou konflikt v blízkosti hranic Evropské unie vyvolal. Téměř po třech letech vstupuje Česko do nového roku také bez omezení daných epidemií covidu-19.
Kabinetu Petra Fialy (ODS) se v lednu uvolní ruce pro vnitřní záležitosti poté, co Česko předalo po půlroce předsednictví Evropské unii Švédsku. V prvních dvou měsících plánuje vláda předefinovat programové prohlášení. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) se Starosty a Piráty vstoupí do druhého roku čtyřletého mandátu a úkoly, se kterými vkročila do veřejného prostoru, chce upravit s ohledem na dopady války, energetickou krizi a inflaci. Očekává se diskuse o citlivých tématech, jako je spoluúčast pacientů na financování zdravotnictví, důchodová reforma či úprava daní. Finále by se letos měla dočkat jednání o změně učiva na základních a středních školách. Z praktických kroků čeká vládu jako první kvůli korupční kauze odkládané jmenování kandidáta lidovců Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Šéf lidovců Marian Jurečka, který úřad vede dočasně po Anně Hubáčkové, očekává, že se tak stane v brzké době. Premiér Petr Fiala (ODS) již totiž poslal prezidentu Zemanovi návrh na jmenování Hladíka ministrem. Hospodářství budou ovlivňovat rozhodnutí, která učinil kabinet na poli energetiky a cen už loni. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky Česko letos za celý rok vykáže pokles hrubého domácího produktu, analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. Instituce i analytici očekávají také mírné zvýšení nezaměstnanosti. Mezi hlavní změny v oblasti daní patří zvýšení limitu pro platbu daně z přidané hodnoty i pro odvod paušální daně na dva miliony korun, zavedení daně z mimořádných zisků nebo konec elektronické evidence tržeb. O pět procent se zvýší spotřební daň z tabákových výrobků. Na daních ušetří lidé s vyššími příjmy, protože se posouvá hranice pro výši příjmů podléhající 23procentní dani.

S dneškem se mění a valorizují důchody i minimální mzda. Pevný díl starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů se zvedá o 140 korun na 4040 korun. Zásluhová část, která se stanoví podle odpracovaných let a výše odvodů, roste o 5,1 procenta. Průměrná starobní penze se tak celkem zvedá o 825 korun. Do zásluhové výměry se nově přidává ale ještě bonus 500 korun za každé vychované dítě. Průměrný starobní důchod by měl podle ministerstva práce dosahovat asi 19.500 korun. Vedení resortu počítá, že kvůli inflaci by se penze mohly valorizovat mimořádně znovu začátkem léta. Minimální mzda se ode dneška zvyšuje o 1100 korun na 17.300 korun. S ní roste také část zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce. Z osmi stupňů se zvedají jen dva, a to ten nejnižší a nejvyšší. Nově budou činit 17.300 korun a 34.600 korun. O deset procent rostou platové tarify v bezpečnostních sborech. Pracovníci úřadu práce mají od letoška vyšší zvláštní příplatek kvůli zátěži, pohybovat se má od 750 do 2500 korun. Ostatním profesím ve veřejném sektoru, jako jsou učitelé, úředníci, pracovníci v kultuře a v sociálních službách či zdravotníci, zůstává základ výdělku stejný jako loni. O 200 korun se ode dneška zvyšují přídavky na děti na 830 až 1580 korun podle věku dítěte a podle toho, zda rodiče pracují či studují. Zvyšuje se i maximální stanovená cena za pobyt dítěte do tří let v dětské skupině, na jehož místo přispívá stát. Upravují se také pravidla pro získání a stanovení příspěvku na bydlení. Zvyšuje se i životní minimum, od kterého se odvíjí výše řady dávek. Rostou také maximální ceny, které mohou lidé platit na sociální služby.

ZDROJ: webnoviny.sk

ZDROJ FOTO: Facebook