Česko požádalo EU o 25 modulárních základen pro ubytování celkem padesáti tisíc uprchlíků

Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o 25 modulárních základen pro ubytování celkem padesáti tisíc uprchlíků, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten chce zároveň v tuzemsku aktivovat všechny kapacity ubytování, jedná i o zřizování stanových táborů. Česko a Polsko jsou jako cílové destinace nejpostiženějšími zeměmi z hlediska přílivu uprchlíků, uvedl generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) jednal o možné pomoci s resortními kolegy z členských zemí EU. 

Česko žádá prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pětadvacet modulárních základen. Ubytovací kapacity státu jsou vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům z Ukrajiny napadené Ruskem zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší. „Žádost předpokládá zajištění až 25 humanitárních základen po dvou tisících uprchlíků,“ uvedl Rakušan. Dodal, že jde o preventivní přípravu na krizovou situaci. Odpověď čeká v řádu několika dnů, protože v takových situacích bývá reakce jedna z nejkratších. Zmínil také, že ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) jedná o dotaci z EU na provoz modulárních buněk.

Ubytování v obytných kontejnerech stát použije, jakmile dojdou kapacity v tělocvičnách a kamenných budovách. Na hranu se podle ministra dostane republika za dva tři týdny. Česko podle něj disponuje jen sedmi humanitárními základnami, v každé z nich lze ubytovat 150 lidí, armáda je pak schopna poskytnout humanitární základnu pro 400 osob. Žádost je tak přípravou na další přísun uprchlíků z Ukrajiny.

Zprávu o žádosti nejdříve zmínila na webu mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková. „Lidé budou muset být soustřeďováni do tělocvičen, hal a podobně, a jejich ubytování nebude komfortní. A pokud se vyčerpají i tyto kapacity, budeme muset přistoupit k výstavbě stanových městeček či buňkovišť,“ uvedla mluvčí.

Původně mluvčí hasičů také uvedla, že Česko dál nemůže být cílovou zemí a že by uprchlíci měli být nadále přijímáni v dalších unijních státech. V novější verzi tiskové zprávy už to zmíněno nebylo.

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že nyní čelíme nejhorší humanitární krizi po druhé světové válce z hlediska posunu uprchlíků. „Je faktem, že zejména ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, už jsou kapacity pro nouzové ubytování vyčerpány.“

Záchranné složky proto musí přistoupit k zajištění takzvaného nouzového dočasného přístřeší. „Je to osazení tělocvičen, velkých hal lehátky.“ V druhé fázi, pokud by ani toto nestačilo, přicházejí na řadu takzvané moduly, tedy vytápěné stany, doplněné polní kuchyní, dodávkami pitné vody a prostory pro základní společenské aktivity.

Česko je nyní jednoznačně cílovou zemí, další státy, jako je například Slovensko či Maďarsko, jsou zeměmi tranzitními, zdůraznil Vlček. V Polsku pak již umisťování lidí do tělocvičen probíhá, stejně jako v Praze či Brně. „V tuto chvíli je Česká republika spolu s Polskem nejpostiženější zemí z hlediska přílivu uprchlíků jako cílové země.“

Kraje a obce mají nyní za úkol vytipovat objem nouzového ubytování v kamenných budovách i to, kolik by se muselo vykrýt nouzovým dočasným přístřeším. Snahou je rozprostřít uprchlíky plošně po celé republice, řekl Vlček. Za výhodu považuje, že se zmíněné moduly napojí na již existující infrastrukturu. „Není to o tom, že bychom postavili modul uprostřed lesa.“ K tomu by došlo až v opravdu krajní situaci.

Vlček je však skeptický k dalšímu vývoji situace. Z Ukrajiny dosud odešlo na 2,5 milionu lidí, z toho do Česka zhruba dvě stě tisíc. Dříve navíc scénáře počítaly s celkovým odchodem až čtyř milionů lidí z Ukrajiny, nyní se mluví i o osmi milionech. „Ta čísla mě trošičku děsí.“ Domnívá se rovněž, že do pondělí bude v Česku 250 tisíc ukrajinských uprchlíků.

Podle Vlčka by se neměly vypravovat speciální vlaky, které by měly jako cílovou stanici Česko. Podobně i u autobusů. Dodal, že je nutné se podívat na země, které humanitární krizí nejsou tak postiženy, aby část uprchlíků byly připraveny přebírat.

Rakušan uvedl, že Česká republika je schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování zhruba pro 250 tisíc lidí. Nad toto množství už může jít jen o dočasné, humanitární ubytování. Věří, že se také podaří dojednat přesuny nových uprchlíků do dalších zemí, případně jen s mezizastávkou v Česku.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) jednal při setkání s resortními kolegy z unijních zemí o možné koordinaci pomoci pro uprchlíky. Připomněl, že asistenční centra v tuzemsku začínají být přeplněná, a požádal členské země o pomoc.

„Je důležité se zaměřit na informování uprchlíků o dalších možnostech pomoci mimo velká města. Ale také o možnostech pomoci v ostatních zemích Evropské unie… Musíme posílit komunikaci mezi členskými zeměmi a jejich úřady, abychom zajistili přesun uprchlíků nejen do Polska a Slovenska, ale i do dalších zemí Evropské unie.“

Rakušan plánuje v neděli během videokonference vlády s hejtmany vyzvat obce a státní instituce k využití všech nouzových kapacit. S kraji bude vláda jednat také o přerozdělování uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny, a to podle ekonomické síly a počtu obyvatel regionů.

I v případě využití všech kapacit dojdou podle něho v Česku za dva či tři týdny místa kvalitnějšího ubytování pro uprchlíky, s ministrem pro místní rozvoj proto začíná hledat lokace pro budování stanových táborů a dalších typů humanitárního ubytování.

Rakušan má za logické prodloužit v současné situaci nouzový stav. Ten začal v Česku platit 4. března, vláda ho vyhlásila na maximální limit 30 dnů, pro jeho prodloužení bude třeba souhlas sněmovny. Ministr uvedl, že téma zatím se zákonodárci předjednáno nemá. Ukázalo se podle něj, že pro rychlá krizová opatření nouzový stav stát potřebuje. „Zároveň vidím, že reálně českým občanům nic negativního nepřinesl, nemáme žádná omezení života,“ uvedl. Nouzový stav podle něj pomáhá hejtmanům i na úrovni vlády.

Rakušan také řekl, že udržet nadšení Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny, jako tomu bylo v uplynulých dvou týdnech, bude na starostech obcí. Aby lidem vysvětlovali, že nejde o ekonomické uprchlíky, kteří jim berou luxus. Zdůraznil, že 80 procent dospělých jsou ženy a 55 procent uprchlíků tvoří děti.

„Máte důvěru občanů, ukažte jim, že pomáhat je normální, že sdílet evropské hodnoty je normální, že to vydržíme rok, dva roky, když to bude potřeba,“ uvedl v sobotu na programové konferenci hnutí STAN. V komunitách je podle něj třeba uprchlíkům dát pocit, že jsou vítáni. Nevyloučil současně nepříjemnosti, kterým se nelze vyhnout.

O víza mohou nyní žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Na cizinecké policii se nyní lidé musí registrovat do třiceti dnů po příjezdu, do středy měli na splnění této povinnosti jen tři dny. Zejména pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům je přetížené, od začátku ruské invaze odbavilo přes 27 800 lidí.

Hasiči a policisté mohou po středečním rozhodnutí vlády v případě přeplněnosti některého centra určit jiné místo, na kterém budou uprchlíci z Ukrajiny registrováni.

Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům odbavilo v pátek 2766 lidí, zhruba o stovku méně než o den dřív. K odbavení do jiných krajů bylo převezeno 130 žadatelů. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na středisko obrátilo 27 857 uprchlíků, uvedl primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). Pracoviště v pražském Kongresovém centru funguje nonstop a je společné pro hlavní město a Středočeský kraj.

Z téměř 2800 pátečních žadatelů jich 257 požádalo o ubytování. Ubytovací kapacity v hlavním městě jsou ale omezené. V pátek večer proto skupina prvních zhruba třiceti uprchlíků našla azyl také v prostorách tělocvičny základní školy na pražském Chodově.

Vedení pražského magistrátu hledá další soukromé ubytování pro uprchlíky, hotelům nabízí vládou stanovených 180 korun za noc za dospělého a 100 korun za dítě. Primátor už oznámil, že město bude chtít s ohledem na ceny ubytování v metropoli jednat o vyšších úhradách. Podle Hřiba je také nutné nastavit jasná pravidla přerozdělování lidí prchajících před ruskou agresí z Ukrajiny mezi jednotlivé regiony. „Je totiž zřejmé, že většina (uprchlíků) míří do velkých měst, ale zátěž se musí rozložit mezi více krajů,“ řekl v pátek.

Prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek sdělil, že asociace nabízí městu sedmnáct set míst, ale za cenu 500 korun na noc. O výši příspěvků na bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny bude vláda jednat s hejtmany v neděli večer.

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině pro Královéhradecký kraj v pátek zaregistrovalo 524 uprchlíků. Od začátku svého fungování počátkem března odbavilo 5432 lidí, z toho 495 lidem hasiči zajistili ubytování. Řekla to v sobotu mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Podle ní přibývá lidí, kteří nemají dopředu zajištěné ubytování.

„Registrujeme zvýšený zájem o ubytování, volné kapacity se neustále mění. V tuto chvíli se zatím daří vykrývat požadavky na náhradní ubytování, se kterými občané Ukrajiny do centra přichází,“ řekla Götzová.

Hradecké centrum také odlehčuje vytíženějším střediskům jinde v republice. „Ve večerních hodinách přijel autobus z Prahy se třiceti občany Ukrajiny, prošli registrací a bylo jim zajištěno ubytování i s odvozem autobusem HZS. V nočních hodinách přijel další autobus s devětadvaceti lidmi, kterým bylo zajištěno provizorní přespání v prostorách KACPU. Dnes dostanou ubytování,“ uvedla v sobotu Götzová.

Obdobné centrum pro Pardubický kraj od začátku fungování zaregistrovalo 4824 uprchlíků z Ukrajiny. I zde stoupá počet lidí, kteří nemají zajištěné ubytování. Řekl to v sobotu mluvčí hejtmanství Dominik Barták.

„Máme v pardubickém centru pět set až šest set lidí odbavených za den, což je velmi dobré číslo,“ řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD). Podle něj kraj zatím neplánuje zřízení dalšího střediska.

Centrum funguje nepřetržitě, v noci ale v omezeném režimu. Na jednom místě působí několik institucí, mezi něž patří Pardubický kraj, cizinecká policie, odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, Správa uprchlických zařízení, Úřad práce a zdravotní pojišťovna. Na místě je i dětský koutek a místnost s deseti lůžky pro případný odpočinek po cestě. K dispozici je také občerstvení, přítomen je tlumočník.

ZDROJ: ČT24

ZDROJ FOTO: Profimedia