Je velmi důležité si uvědomit, že korupce má negativní dopady na společnost a veřejné instituce, může brzdit ekonomický rozvoj, narušovat spravedlnost a rovnost, a vytvářet nedůvěru občanů v instituce a politiky. Vyskytuje se na různých úrovních a v odlišných formách, od menších podvodů až po velké korupční skandály. Touto problematikou se zabývají i některé organizace. Jednou z věhlasných je například nevládní organizace Transparency International, která se snaží monitorovat a bojovat proti korupci na celosvětové úrovni. Hodnocení efektivity práce všech možných institucí pracujících proti korupci ale pro teď ponechme stranou.
Je více než zřejmé, že zneužívání veřejné moci nebo postavení pro osobní prospěch prostřednictvím nelegálních nebo neetických praktik je velmi těžko měřitelný jev. V tomto kontextu je proto celkem cenným ukazatelem Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI), který zveřejňuje TI již od roku 1995. Index řadí země podle stupně vnímání korupce ve veřejném sektoru a podnikání. Žebříček je stanoven na základě výsledků expertů. Jinými slovy není postaven na počtech odsouzených lidí za korupci, ale spíše na měření vnímání korupce těmi, kteří s ní mohou přijít do kontaktu.
„Jednotlivé průzkumy provádí nezávisle na sobě dvanáct mezinárodních odborných organizací ve třinácti žebříčcích, ačkoliv ne ve všech státech jich vždy „operuje“ plná sestava. Získaná data poté poskytnou TI. Kombinací těchto indexů vzniká konečná hodnota CPI,“ konkretizují zástupci Transparency International s tím, že většinou reflektuje dlouhodobější časové období. Výsledek tedy neodráží jednotlivou nedávnou událost nebo politické rozhodnutí. Poslední index byl za roky 2022, 2023.
„Česko v něm získalo 57 bodů ze 100 možných a obsadilo 41. příčku ze 180 hodnocených zemí světa. Stále zaostáváme o 7 bodů za průměrem Evropské unie,“ hodnotí výsledky zpráva TI s tím, že důvodem je dlouhodobá absence strategického a programového řešení omezování korupce, a to jak ze strany vládních představitelů, tak i současné opozice.
Určitě si každý v tomto ohledu vybaví předvolební hlášky. Potírání korupce je totiž známým tématem skoro všech voleb. Podle TI Česká republika dlouhodobě nepodniká dostatečné kroky v eliminaci tohoto jevu. Politici slibují, ale reálné kroky chybí. Zpráva také upozorňuje že, příslušná legislativa je přijímána se zpožděním a až po urgencích či žalobách ze strany Evropské komise. „Pokud chceme vybřednout z hospodářských problémů, musí vláda omezování korupce přijmout jako jednu z hlavních priorit, jinak se nadále budeme potýkat s řadou nezdarů a pohybovat se na nelichotivých pozicích,“ dodávají.
Jen pro připomenutí, českou politickou scénou hýbou mnohé korupční kauzy. Například velmi mediálně přetřásaná dotační aféra Čapí hnízdo, která se týká expremiéra Andreje Babiše a dalších osob. Předmětem je (ne)oprávněnost dotace ve výši 50 mil. Kč na výstavbu rekreačního areálu ve Středočeském kraji, v obci Olbramovice a poškození finančních zájmů EU, u které se nyní čeká na další kolo projednávání. Vrchní soud v Praze totiž odmítl závěry prvoinstančního rozsudku, kterým zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou (oba ANO) obžaloby a vrátil k novému projednání, důvodem bylo opomenutí důkazů. Kauza tak opět vstupuje do dalšího nekonečného dějství.
Jmenovat lze také kauzu Pandur, kde jsou zase podezřelé okolnosti související s rozhodnutím nakoupit pro českou armádu obrněné transportéry. Opomenout nelze ani daňové podvody, kterými je zastřena stavba tunelu Blanka a mohli bychom jmenovat dále.
Ilustrativní foto. Zdroj: Pixabay.com (free for commercial use)
Kdo si v CPI vede nejlépe a nejhůře?
Pojďme se nyní podívat, jak si stojí ostatní země. První místo ze 180 zahrnutých zemí bez ztráty znovu opanovalo Dánsko s celkově 90 body ze 100 možných. Na druhém místě následuje Finsko, a na třetí pozici Nový Zéland. Dále je v pořadí Norsko, Singapur. Šestou příčku sdílí Švýcarsko a Švédsko. Následuje osmé Nizozemsko s tím, že top desítku pak uzavírají shodně deváté Lucembursko a Německo.
Česká republika v rámci sedmadvacítky Evropské unie je na 16. pozici. Je tedy vidět, že ani vláda Petra Fialy (ODS) nepřináší uspokojivé výsledky ve slibovaném řešení systémových korupčních kauz. Politická integrita v Česku je narušena celou řadou případů. Na posledních příčkách ve srovnání členských zemí EU zůstávají Rumunsko a Bulharsko. Pozitivní ale je, že v rámci Visegrádské čtyřky (V4) Česko stojí v čele. Druhé místo sdílí shodně Polsko a Slovensko. Maďarsko potvrzuje dlouhodobě nelichotivé výsledky.
„Korupce bude nadále vzkvétat do té doby, než budou justiční systémy schopné adekvátně trestat taková provinění a budou mít k dispozici prostředky, jak udržet vlády v mezích zákona. Když se dá spravedlnost koupit nebo do ní přímo zasahují politici, trpí tím běžní občané,“ varuje François Valérian, předseda globální správní rady TI. Nejhorší skóre pak získalo Somálsko, Jižní Súdán, Sýrie a Venezuela.
Finanční tajemství anonymních společností
A jak jsou na tom USA? Z dat vyplývá, že mají 69 bodů. V USA také platí zákon o prevenci zahraničního vydírání, podle něhož je trestným činem, když jakýkoli zahraniční úředník – včetně zaměstnance cizí vlády nebo vysokého úředníka výkonných, zákonodárných, soudních nebo vojenských složek cizí vlády nebo jakéhokoli přímého rodinného příslušníka – požaduje nebo přijímá úplatek od Američana nebo americké společnosti, nebo od jakékoli osoby na území Spojených států, v souvislosti se získáním nebo udržením obchodní zakázky.
EU disponuje protikorupční směrnicí, která obsahuje také podobné ustanovení. Pokud by byla přijata, by vyžadovalo, aby členské státy učinily ze zahraničního úplatkářství trestný čin. Některé země EU již kriminalizují jak nabídkovou, tak poptávkovou stranu zahraničního úplatkářství. Málokdy – pokud vůbec – však zasahují proti zahraničním představitelům.
V tomto kontextu zahraničních toků je také zásadní připomenout, že klíčovými rysy přeshraničních korupčních schémat jsou anonymní podnikové struktury. Pozitivní ovšem je, že v posledních letech stále více zemí vyžaduje, aby společnosti zveřejňovaly své skutečné vlastníky.
Například společnosti ve Spojených státech nyní musí zveřejnit své skutečné vlastníky ve vládním rejstříku. Předtím mohli lidé dopouštějící se úplatkářství velmi snadno zakládat anonymní společnosti. Za současného stavu však není jasné, zda budou informace ověřovány. Pokud by to tak nebylo, dopad těchto nových pravidel by to výrazně ohrozilo. Další potenciální mezera v zákoně se týká svěřenských fondů, o nichž je také známo, že jsou využívány zahraničními elitami, protože ne všechny takové struktury musí zveřejňovat své konečné vlastníky.
Co je a není korupce a kdy ji oznamovat?
Ministerstvo obrany upozorňuje, že úplatek nemusí mít vždy nutně finanční podobu. Může jít o poskytnutí informací, hmotných darů, poskytnutí jiných výhod, například stavební práce, zaplacení dovolené. Jde ale i o zvýhodňování známých a příbuzných. Podle resortu je podstatné, že jde o obstarávání věci obecného zájmu. Tedy například o soudy, úřady a další orgány, které rozhodují a má na nich zájem celá společnost nebo její významná část.
Ministerstvo také vyzývá podezření z korupce hlásit na Službu kriminální policie a vyšetřování. Při každém trestním oznámení máte možnost požádat policii o informace o dalším postupu, které vám musí poskytnout. Policii ale zajímá i každé podezření, že byla spáchána korupce. Naopak ji člověk nemusí oznamovat, když má jen neurčité informace, nebo by měl udat své známé či sám sebe.
Situací ze života může být například vyřízení stavebního povolení, kdy paní má dojem, že bez se vyřizování žádosti bezdůvodně protahuje. Všechno nasvědčuje tomu, že se bez úplatku nikam nepohne, nikdo ji však o něj přímo nežádá. V tomto případě ministerstvo radí, zkontrolovat, zda úředník dodržel všechny zákonné lhůty. V případě, že nebyly, je dobré se obrátit podle paragrafu 80 správního řádu na nadřízený orgán. Své podezření navíc může oznámit policii. Problém ale je, že na základě neurčitých informací nemůže ovšem zahájit trestní řízení.
Můžete se také obávat, že korupci oznámíte a pak se bojíte o svoji bezpečnost. I na toto zákon pamatuje. Policie vám může nabídnout krátkodobou ochranu, tedy fyzickou záštitu, poradenství nebo použití zabezpečovací techniky. V případě, že osoba vystupuje jako svědek, může být jeho totožnost utajena, aby ji znaly jen orgány činné v trestném řízení. Lidé se také obávají, že by mohli dostat výpověď, pokud by oznámili korupci. To ale zaměstnavatel nemůže učinit.
