Americké sci-fi Last of us je pro jednoduché diváky. Čínská Tři tělesa boří sledovanost i bez coming outů

ZDROJ FOTO: HBO

KOMENTÁŘ: Zatímco HBO po veleúspěšném Černobylu upadlo na tři roky do zapomnění, nyní zažívá zmrtvýchvstání a hrdě vystrkuje postapokalyptickou dystopii Last of us. Je ale čím se chlubit? Co se třeba porovnat? Na odvrácené straně zeměkoule v těchto dnech přibíjí k obrazovkám desítky milionů lidí seriál Tři tělesa. Tento velkolepý svým zpracováním, epický příběh je pro náročnějšího diváka, a autoři nepotřebují dělat comingouty hrdinů, aby zaujali a vyvolali sideefekt na sociálních sítích. Nemají to za potřebí. Východní hloubavá filozofie, kterou je scénář prošpikovaný, zde ostře kontrastuje s konzumní, povrchovou linkou nesoucí se Last of us. (virus, atomovka, houba – jedno co zahubí civilizaci, pořád na stejnou strunu.) Západní média a české jakbysmet zatím o spuštění seriálu v Číně mlčí, přesto si ale fanoušci nejvelkolepější hard sfi-ci ságy k podívané našli cestu a díly s anglickými titulky jsou dokonce k dispozici na youtube.

Problém tří těles, Temný Les a Vzpomínka na zemi, tak se jmenují všechny tři díly trilogie, která u nás vyšla před pěti lety v knižním vydání. Autor Liu Cixin (Liou Cch´-Sin) za ně okamžitě obdržel cenu Nebula a Hugo, což jsou nejvyšší možná ocenění v žánrové branži. A právem. Čínský spisovatel, jehož dílo často srovnávají s jiným přelomovým dílem – Nadace Isaaca Asimova, měl ale tu výhodu, že mohl od začátku splurežírovat, resp. scénáristicky dozorovat natáčení. Této výsady se ale Asimov už nedožil, a tak se z jeho seriálového zpracování v podání americké Apple TV stal odpad, s 62% bodování na ČSFD. (hlavně, že byl ve scénáři, černoch, Asiat a zástupce LGBT, jak pravý předpis).

Ale zpět a bez spojlerů. Děj Tří těles se odvíjí pozvolna a připomíná v mnoha ohledech detektivku, během které jsou divákovi předkládány jen indicie, že problém s umírajícími vědci má kořeny v dalekém vesmíru. Rozpočet okolo 11 milionů EUR na celou třicetidílnou sérii rozhodně není nikterak astronomický (jen pro srovnání přibližně tolik stojí jedna epizoda Last of us) a herecké obsazení není pro Evropana nikterak zářné, nicméně projev herců, celkový dojem i speciální efekty působí naprosto věrným dojmem. Napětí v ději Tří těles se s každým odvysílaným dílem stupňuje, což činí příběh s postupujícím časem zajímavější a události začnou do sebe zapadat až k výsledné dokonalosti. Tak tento ve všech ohledech propracovaný produkt láme rekordy ve sledovanosti a v hodnocení nejen na čínské CCTV, ale i na severoamerické Rakuten TV. Na český trh by měl vrhnout seriál Netflix, ovšem údajně v trochu jiné verzi, než je ta čínská. Snad to moc nezmastí.

Celkové hodnocení Last of us u českých diváků naproti tomu vytrvale klesá a od 96% za první sérii se ponížilo ke stávajícím 83% po odvysílání pátého dílu. Zatímco v „trháku“ HBO se toho zas až tak moc neděje a páreček se přesouvá z bodu A do bodu B, Tři tělesa naproti tomu nutí diváka po každé epizodě k přemýšlení a jen mu dokazují, jak malou měl fantazii. K pochopení děje jsou nutné alespoň základní poznatky z fyziky, stejně je jako kupříkladu všeobecný rozhled (historie, literatura, zeměpis) nutný k pochopení Cimrmana. Tyto schopnosti však u Last of us nejsou třeba. Je to scénáristicky konzumní dílko na steroidech z reklamy, a zaujme jen atmosférou postapo. Jinými slovy, kdo nehrál nebo nehraje Last of us, za rok si už na seriál nevzpomene.

Tři tělesa se naproti tomu zapíší do historie filmové sci-fi navždy, a to máme za sebou jen první díl trilogie. Nedostatek fantazie di divák naplno uvědomí až v druhé sérii Temný les, která je považována za nejlepší díl trilogie, resp. ve třetím díle Vzpomínka na zemi. Natáčení dvojky už je údajně v pohybu, tak se můžeme jen těšit…