Průběžně zpracovaná data roku 2023 zatím ukazují, že se meziročně stav nijak nezlepšil, naopak mírně rostl jak absolutní počet léčených klientů, tak i související náklady na jejich léčbu.
„Výdaje zdravotní pojišťovny se zdaleka netýkají pouze léčby samotné závislosti. Nadměrná konzumace alkoholu je obecně připisována zhruba 230 diagnózám a typům zranění. Nejčastěji se k nim řadí nemoci zažívací soustavy, kardiovaskulární onemocnění a diabetes, ale také zhoubné novotvary, dále fetální alkoholový syndrom a předčasné porody způsobené konzumací alkoholu v průběhu těhotenství apod. Celkové náklady na léčbu nemocí souvisejících s nepřiměřenou konzumací alkoholu jsou tedy nevyčíslitelné, určitě se pohybují v řádu miliard korun,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.
Spotřeba alkoholu je v české populaci dlouhodobě vysoká, podle Souhrnné zprávy o závislostech (2022) se v Česku s rizikovým pitím potýká až 1,7 mil. obyvatel. Dle ČSÚ se za posledních několik let spotřeba alkoholu nijak dramaticky nezměnila a drží se kolem 170 litrů na osobu ročně, z toho 10 l čistého alkoholu. Denně pak pije alkohol zhruba 10 % osob starších 15 let. Za alkoholické nápoje lidé v Česku podle nejnovějších dat Eurostatu za rok 2022 utratili 108,8 miliardy korun. Mezi členy EU s nejvyššími podíly celkových spotřebních výdajů na alkoholické nápoje se tak Česká republika drží na předních příčkách.
V souvislosti s konzumací alkoholu dle výše zmíněné Souhrnné zprávy o závislostech u nás ročně zemře 6–7 tisíc osob, z toho zhruba 2 tisíce úmrtí přímo souvisí s nadměrným pitím alkoholu, např. úmrtí na alkoholické poškození jater nebo intoxikaci alkoholem (za smrtelnou hranici se považuje 4 promile). U dalších případů jde o nepřímá úmrtí, tedy úmrtí pod vlivem alkoholu v důsledku nehod nebo sebevražd. Závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace. Celosvětově se jedná o 3 miliony lidí, kteří dle zprávy WHO každoročně zemřou v souvislosti s nadměrnou konzumací alkoholu.
